Petr Hartman: Vysoké školy čeká skřípění zubů za tři miliardy

22. září 2017

Buďto budou v pondělí před sídlem vlády skřípat zuby, nebo v říjnu protestovat. Takový je plán představitelů vysokých škol, jak reagovat na podobu státního rozpočtu na příští rok.

V něm by se mělo objevit alespoň o tři miliardy korun více pro vysoké školy. Právě tato suma představuje pomyslný zlom, který rozhodne o tom, zda se na těchto školách bude protestovat.

Zmiňované skřípění zubů by znamenalo částečnou spokojenost. Tři miliardy je rozhodně více než nula. Zároveň to není požadovaných čtyři a půl miliardy. To dokáží spočítat i lidé z humanitních oborů, kteří nejsou zrovna silní v počtech. Nebude pro ně ani problém poznat, když jim vláda v návrhu státního rozpočtu přidá méně.

Realita se odhalí v pondělí, kdy má kabinet schválit jeho definitivní podobu. Od tohoto dne budou moci představitelé vysokých škol buďto se skřípěním zubů plánovat, jak s miliardami navíc naloží, nebo se chystat protestovat.

Pár týdnů před sněmovními volbami jich bude současná vládní koalice chtít zůstat ušetřena. Proto je velmi pravděpodobné, že alespoň tři miliardy vysokým školám v návrhu rozpočtu schválí.

Ministr školství Stanislav Štech (vlevo) a Jakub Fischer z Rady vysokých škol na tiskové konferenci v Praze po jednání ministra se zástupci vysokých škol a školských odborů

Kdo víc křičí

Zároveň se nedá očekávat, že by k tomu došlo na úkor plánovaného deficitu. Ten v době slušného hospodářského růstu má v příštím roce činit 50 miliard korun.

Je to suma poměrně vysoká a jen těžko ji lze omlouvat tím, že bude využita především na investice. Nebude tomu tak. Ostatně dožadování se více peněz pro vysoké školy toho může být názorným příkladem.

Politici rádi opakují, že jednou z nejlepších investic je ta do vzdělání. Přitom do toho vysokoškolského v posledních letech plynuly de facto stále stejné částky. Dělo se tak i v době ekonomického růstu. Tedy v momentu, kdy neměla státní pokladna problémy s přílivem financí. S jejich odlivem směrem do vysokoškolského prostředí naopak ano.

Studenti (ilustrační foto)

Nebýt blížících se sněmovních voleb, asi by se na tom nic nezměnilo. Takto vše směřuje k tomu, že rozpočet vysokých škol bude v příštím roce o tři miliardy bohatší. Otázkou zůstává, jak dlouho to vydrží. V dobách méně významných voleb a nižšího nebo žádného ekonomického růstu může zase velmi rychle zchudnout.

V tom případě pak většinou nepomáhá ani skřípění zubů ani protesty. Ty vysokoškolské totiž nebývají tak hlasité, jako některé jiné. Přitom se v praxi ukazuje, že kdo víc křičí, ten své požadavky spíše prosadí. Což pouze názorně ilustruje, jak koncepčně politici k nakládání s penězi daňových poplatníků přistupují.

autor: Petr Hartman
Spustit audio