Petr Holub: Boj mezi Čechy a Němci (o vodu)
Němci si stěžují na nízkou hladinu Labe, která komplikuje plavbu výletních parníků z Drážďan do Míšně nebo do Bad Schandau.
Hloubka obvykle mohutné řeky dosahuje v hlavním městě Saska jen sedmdesáti centimetrů. Za jednoho z viníků byli označeni Češi a stížnostem našich sousedů se nelze ani divit.
Všimli si totiž, že nad střekovským jezem v Ústí je pravý vodní ráj. Hloubka dosahuje osmi metrů, dokonce je o metr vyšší než obvyklý stav.
Každému je přitom jasné, že hlavní viník je jinde. Kdyby pršelo, Češi by vodu zadržovat nedokázali. Od začátku roku bylo málo srážek a teď se to projevuje na mimořádně nízkém vodním stavu už začátkem července, i když obvykle bývá nejméně vody až v srpnu.
Jde o rekord, který pamětníci v Drážďanech nepamatují celá desetiletí. Během víkendu se navíc čekají vedra, tak to možná bude ještě horší.
V Česku zatím sucho takovou pozornost nevzbudilo, i když málo vody hydrometeorologové zaznamenali na Labi v Děčíně či Pardubicích, na Vltavě v Praze i na Berounce v Berouně.
Hladina však klesla zatím jen těsně pod hranici, která označuje sucho. V Česku málo jezdí parníky a tak nízká hladina zřejmě tolik nevadí.
Stížnosti Němců lze s jistou nadsázkou označit za středoevropskou obdobu souboje o využití vodních zdrojů, které musí běžně absolvovat státy na Blízkém východě či v jiných suchých oblastech.
Třeba klimatické změny přinesou stejné problémy také do jiných regionů, i když u nás zatím nejde o skutečný nedostatek vodních zdrojů, jen o výletní cesty parníků.
Před dvěma lety si Němci stěžovali zase na něco jiného. Tehdy zase přineslo Labe do Drážďan z Česka jednu z nejhorších povodní posledních let a naši sousedé si dobře všimli, že povodňová vlna nemusela být tak vysoká, kdyby přehradní nádrž Orlík včas vypouštěla vodu.
Její retenční kapacita ještě dokázala ochránit Prahu, ovšem Drážďany to odnesly stejně jako třeba Ústí nad Labem.
Čechům může být pochopitelně srdečně jedno, jestli parníky v Drážďanech jezdí nebo nejezdí. Němci si také stěžují spíše z tradičního středoevropského sklonu hledat viníka co nejblíž po ruce. A Češi jsou pochopitelně blíž než záhadný strůjce klimatických změn.
Přesto nová informace o klimatickém extrému je přesně takovou zprávou, která člověka zneklidní. Něco zase není v pořádku, řekne si člověk. Stejně jako si stěžuje, když ho zastihnou kolony na dálnici či se přeruší provoz na železnici.
Potíže s vodou jsou však horší, to jistě tušíme všichni. Když nefunguje technika, dá se to pochopit, ale když se z navyklého řádu věcí vymyká příroda, je tam něco nevysvětlitelného.
Připomíná se tím, jak člověk závisí na přírodních podmínkách, kterým se antropocentricky říká životní prostředí. Kdo se nízkým průtokem Labe zamyslí, ten si uvědomí, že na skutečný nedostatek vody by reagovat neuměl, anebo si dokonce připomene, že život je konečný, protože i člověk sám je ve své krátké existenci řízen nevypočitatelnou přírodou.
Doufejme tedy, že parníky v Drážďanech zase brzy vrátí na své pravidelné trasy a že se tím jedna z připomínek na neustále ohrožení naší existence zase ztratí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
