Petr Holub: Energetika ve státě dánském

Tento termín však má mnohem širší použití než jako označení lidí, kteří se musí bát o své životy, pokud stát ozbrojencům nesplní jejich podmínky. Za braní rukojmích je možné označit i mnohem méně dramatické události, třeba stávkující letecké odbory si berou za rukojmí cestující.

Provozovatel pražské tramvajenky Opencard si při cenových jednáních s magistrátem bere za rukojmí všechny Pražany, protože kdyby nechal celý systém Opencard zhroutit, tak lidé nemají žádnou možnost, jak využívat předplatné v městské dopravě.

Jako rukojmí svého druhu se musí cítit i dodavatelé elektřiny z podporovaných zdrojů, tedy provozovatelé slunečních, vodních, větrných, geotermálních elektráren, bioplynových stanic a tepláren, které spalují biomasu, domovní odpad či využívají vysoce efektivní technologie.

Čtěte také

Nejde o nějaké chudáky, jsou mezi nimi největší energetické i zemědělské společnosti a počítat se do této skupiny mohou také banky, které na stavbu obnovitelných či z jiných důvodů podporovaných zdrojů energie půjčily.

O tom, že jsou skutečně v nekomfortní situaci, se dozvěděli ve čtvrtek, když se naplnilo, co už pár týdnů tušili. Energetický regulační úřad nevypsal podporu zdrojů, které byly uvedeny do provozu v letech 2005 až 2012, v některých případech také v pozdějším období. Není jasné, kdy vůbec Energetický úřad podporu vypíše a jestli tedy očekávaných 40 miliard korun v roce 2016 dostanou.

Předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková u krajského soudu v Brně|foto: Vlasta Gajdošíková

Oficiálním důvodem k odkladu podpory je podle energetického úřadu skutečnost, že Evropská komise dosud nevydala notifikaci zákonům, které státu podporu umožňují. A dokud nebyly notifikovány, tak se podpora vyplácet nesmí. Je to poměrně neobvyklý výklad, protože dosud se postupovalo podle jiného pravidla – dokud se notifikace neodmítne, tak se podpora platit může.

V nejbližších dnech se přesto může situace změnit. Stačí prý, když se vláda zaručí, že při vyplácení podpory nejde o žádnou chybu či přestupek, pak může energetický úřad cenové rozhodnutí vydat.

Čtěte také

Pozorovateli zvenku se popsaný konflikt musí zdát nesmyslný. Proč se vlastně na poslední chvíli řeší právní spor, který se minulé čtyři roku úspěšně ignoroval?

Důvod se dá najít v osobní situaci předsedkyně Energetického regulačního úřadu Aleny Vitáskové. Byla obžalována, že se prý pokusila pokrýt jeden solární podvod a podle jednoho z výkladů nového služebního zákona měla být od ledna postavena mimo funkci.

Její příznivci prosazují návrh zákona, podle kterého služební zákon začne pro vedení energetického úřadu platit až od srpna 2017, když funkční období Vitáskové skončí. Poslanci se zákonem spěchají a už příští týden by měl být odhlasován ve třetím čtení. Je možné, že se čeká právě na to, aby mohla být podpora obnovitelných zdrojů vypsána.

Dalo by se říci, že předsedkyně Vitásková je obdivuhodná žena. Drží v šachu celá hospodářská odvětví, dokud se nevyřeší její profesní situace. Samozřejmě je možný i jiný výklad, jistě však bude při všech energetických souvislostech něco shnilého ve státě dánském.