Petr Holub: Jaké je poučení z letošního sucha

Ještě před dvěma týdny sloužily debaty o vedrech a nedostatku vody k vítanému vyplnění období beze zpráv, kterému se tradičně říká okurková sezóna. Proto také byli novináři, kteří sucho připomínali, obvykle obviňováni, že si ulehčují práci.

Počasí je vždycky nějaké, proč hned psát o katastrofě, když nemám nápady na jiné dramatické titulky.

V uplynulém týdnu se už přístup změnil. O závažnosti dopadů probíhajícího sucha se už nežertuje, připouštějí se vážné dopady na různá ekonomická odvětví, a pokud někdo chce přece jen žertovat, pak připomene, že při nejbližším deštivém období si brzy začneme stěžovat, že je nám zima. Jestli tedy přijdou během podzimu nějaké deště, chtělo by se podrážděně podotknout.

V každém případě je na místě si uvědomit, co vlastně prožíváme. Potíž se suchem je mimo jiné v tom, že není úplně jasné, v jakých jednotkách se má měřit.

Čtěte také

Nestačí říct, že málo prší, protože k suchu jsou potřeba také vedra, aby se voda rychle odpařovala, třetím parametrem je délka období bez dešťů s extrémními teplotami.

Slušným kritériem jsou průtoky vody, o kterých pravidelně informuje Český hydrometeorologický ústav. V minulém týdnu zjistil, že mnohé menší toky dosahovaly na historická minima, ve východních Čechách to byly například Doubrava, Cidlina a Mrlina, na jihu Čech Lužnice a Nežárka, na Moravě horní Dyje, Rožnovská Bečva, ve Slezsku Opava a horní Olše.

Potíž se suchem je mimo jiné v tom, že není úplně jasné, v jakých jednotkách se má měřit|foto: CC0 Public domain, Fotobanka Pixabay

U velkých toků to však příliš dramaticky nevypadá a je to z prostého důvodu, že se průtoky zvyšují zadrženou vodou z přehrad. Proto se průtok Labe v Ústí drží na 70 metrech krychlových za vteřinu, a to zase není tak význačný extrém, protože to odpovídá třetině průměrného průtoku v srpnu.

Zásluha přehrad je nepochybná. Vltavská kaskáda zlepšuje stav tím, že na svém dolním konci ve Vraném vypouští stále 40 metrů krychlových za vteřinu. Přitom přidává k vodě, která přiteče, přes 25 metrů krychlových.

Čtěte také

Přehrady jsou i na dalších řekách, významnější roli hrají ještě na Ohři, které dotují průtok 5 metry krychlovým za vteřinu. Nebýt přehrad, mohl by být průtok v Ústí nad Labem poloviční.

Při srovnání letošního průtoku s historickými suchy je ovšem lepší využít německá data, která jsou úplnější. Hladina Labe v Drážďanech byla koncem minulého týdne na 50 centimetrech a průtok dosahoval 60 metrů krychlových za vteřinu. Tím se letošní sucho nekvalifikovalo ani do desítky extrémů za posledních 200 let.

Praha, mosty, Vltava|foto: Tomáš Vodňanský

Je ovšem jasné, že všechny nejnižší průtoky byly zaznamenány ještě před tím, než byla postavena vltavská kaskáda.

Kdyby se ovšem letošní průtok snížil o 20 metrů krychlových, tedy o třetinu, což jistě odpovídá příspěvku českých přehrad, dostalo by se letošní sucho na čtvrté místo za extrémně suché roky 1947, 1952 a 1954.

Ovšem i tehdy byl pokles pod hranici 60 metrů krychlových za vteřinu maximálně otázkou dvou týdnů. Zažíváme tedy opravdu historické sucho a nevíme předem, jak velké budou škody, dokud je nesečteme. Zneklidnit musí i to, že přehrady zase tolik nedokážou pomoci.

Je dobré udržet veselou mysl, jinak ale přestává každá legrace.