Petr Holub: Ještě víc kontroly? Senátoři odmítli větší pravomoc NKÚ

26. květen 2016

Nemůže být pochyb o tom, že alergie na nově zaváděné kontroly roste exponenciální řadou. Vždy se říkalo, že v Česku kontrola veřejných financí nefunguje, což se projevilo selháním státní správy při rozdělování evropských dotací.

Proto také si vláda Bohuslava Sobotky hned při svém nástupu určila za svůj hlavní úkol něco v tomto ohledu zlepšit. Skutečně začala kontrolu posilovat, bohužel se ukázalo, že hlavní metodou je vymýšlení nových pravomocí státních úřadů, kterým se otevírá možnost kontrolovat do detailu i takové věci, jako jsou tržby obchodníků či zdravotní stav občanů.

V době, kdy je každá nová kontrola podnětem k neurotické reakci postižené části veřejnosti, logická otázka zní, jestli má vůbec smysl přijít s něčím dalším.

Odpověď je prostá. Rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu je světlou výjimkou a schválit se mělo. Nejvyšší kontrolní úřad prokázal v uplynulých letech svou kompetenci a užitečnost, jeho kontrolní zprávy i připomínky přinejmenším vyzývaly ke zlepšení poměrů ve státní správě. Mohou tedy pomoci i v komunální sféře, která trpí mnoha zlozvyky a především vrchnostenskými způsoby zástupců samosprávy.

Pokud kontrola někde ve větší míře selhávala, anebo se ukazovala jako zcela nefunkční, pak se to týkalo kontrolních oddělení státních a krajských úřadů. Kontroly pod politickou kontrolou ministrů nebo hejtmanů se užívaly jako mocenský nástroj a veřejnost se o jejich výsledcích nikdy nic nedozvěděla. Nejvyšší kontrolní úřad si naopak udržel svou nezávislost na politice a sloužil výhradně občanům.

Sporné detaily

Hlavní námitka proti rozšíření operačního pole NKÚ zní pochopitelně, že je země zaplevelena značným množstvím sice nefunkčních, zato však otravných kontrol. Pokud je tedy má nahradit nová a zřejmě lepší kontrola, proč se staré a zbytečné kontroly nezruší? Vždyť třeba do obecních účtů dnes může kraji i různá ministerstva.

Ustavující schůze Senátu, volba předsedy Senátu

Na takovou námitku není k dispozici uspokojivá odpověď. Ministerstvo financí pouze slibuje, že právě sepsaný zákon o finanční kontrole předpokládá omezení zbytečných nájezdů státních účetních a auditorů.

Už vůbec nejde pochopit, proč musí mít Nejvyšší kontrolní úřad možnost dohlížet na účty nejmenších obcí. Ve větších městech jsou jeho auditoři potřeba, o tom není sporu. Jak však může expert NKÚ pomoci starostovi malé obce s pár stovkami nebo dokonce desítkami obyvatel, to je otázka.

Chyby zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu se staly pro Senát záminkou, aby se rozšíření pravomocí smetlo pod stůl. V této souvislosti mohou odpovědní ministři i poslanci zpytovat svědomí, proč sporné detaily však neuhladili.

Další komentáře z dnešních Názorů a argumentů si můžete poslechnout v našem audioarchivu.

autor: Petr Holub
Spustit audio