Petr Holub: Kdo zaplatí chyby při čerpání eurodotací
Už nic neposílejte! Zhruba těmito slovy by se měl obrátit tuzemský daňový poplatník na Evropskou komisi. Těžko také může říci něco jiného po zkušenosti posledních let a také po posledních zprávách z oboru eurodotací.
Právě se dokončují projekty z rozpočtového období 2007-2013 a Nejvyšší kontrolní úřad zveřejnil odhad, že se Česku nepodaří vyčerpat 65 miliard korun. Kromě toho nabíhají korekce či pokuty za špatné čerpání a zatím jejich úroveň překročila dvacet miliard. Z toho vyplývá, že Česko přijde o nějakých 100 miliard z celkové částky 700 miliard korun.
Je nutné si uvědomit, co znamená, že Česko o tyto peníze přijde. Zpravidla jde o peníze za projekty, které se už postavily či dokončily, Brusel je však odmítl proplatit, případně je česká strana nestihne vyúčtovat, což se ovšem týká i projektů, které vyúčtovat prostě nejdou, protože se při jejich čerpání porušuje evropská legislativa.
Do toho se ještě nepočítají náklady na projekty, které sice byly zahájeny jako evropské, od ambice nechat je proplatit Evropskou komisí se však už dávno upustilo, jako v případě dálnice D8 přes České středohoří.
V důsledku tedy zaplatí daňoví poplatníci 100 miliard korun za pokažené projekty, při kterých docházelo k podvodům, anebo byly příliš zbytečné nebo megalomanské. Česko ovšem přece jen dostane 600 miliard a zdánlivě na tom vydělá. Jenže je třeba připomenout, že Česko musí evropské projekty spolufinancovat, v některých případech až částkou padesáti procent. Často zbytečné investice si tedy vyžádaly další desítky, možná stovky miliard ze státního rozpočtu.
Podstatné je, že nikdo jasně nepopsal, jaký konkrétní užitek evropské peníze přinesly. Jisté ovšem je, že přinesly daňovým poplatníkům nové závazky, třeba na provoz nových výzkumných center, které si na sebe nebudou umět vydělat a u kterých ani není moc jasné, co vlastně budou dělat.
Přišla i další zpráva o kritice, kterou stíhá Evropská komise Dohodu o partnerství, podle níž má Česko dostat dalšího půl bilionu eurodotací v letech 2014-2020.
Bruselští experti žádají, ať Češi vysvětlí, proč musí stavět deset nových spaloven komunálního odpadu, proč chtějí podporovat spalování biomasy ve velkých elektrárnách, proč chtějí nakupovat další zdravotnické přístroje a IT technologie, když právě při těchto nákupech česká strana nejvíc chybovala.
Tuzemští vládní úředníci zvolili úplně stejnou strategii jako dosud a snaží se komisi přesvědčit, ať nad kritizovanými chybami přimhouří nejlépe obě oči. Podle dosavadních zkušeností Brusel politickému tlaku z Prahy podlehne a bude financovat všechno, co dosud kritizoval. Tím dá zapravdu tuzemské zkušenosti, podle níž se nejvíc vyplácí drzé čelo a také podvody, pokud se na ně nepřijde, anebo pokud se je podaří pokrýt šikovnou mediální ofenzivou.
Přání daňových poplatníků, ať už Brusel neposílá žádné dotace, se proto nejspíše nevyplní. Češi se ani příliš zlobit nebudou, protože byli před Rakouskem, jsou po něm a budou také po Evropské unii. Přesto si Brusel tolerancí dalšího špatného plánu na čerpání dotací uřízne značnou ostudu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
