Petr Holub: Navždy chudí příbuzní

8. listopad 2013

Včerejší rozhodnutí České národní banky o tom, že nákupem zahraničních měn oslabí korunu, svědčí o tom, že bankovní rada má přehled o reálné ekonomické situaci. Není však jisté, jestli svou snahou udržet tuzemskou měnu na úrovni 27 korun za euro ekonomiku nepoškodí.

Optimistické komentáře o tom, že se ekonomika po dvouleté recesi opět rozjíždí jsou opravdu hlavně projevem optimismu. Prosperují pouze čtyři průmyslová odvětví zaměřená na export. Přirozeně to nestačí, aby oživila celá ekonomika, která nadále stagnuje včetně ostatních průmyslových oborů, stavebnictví, služeb, maloobchodu.

Proto je z pohledu centrálních bankéřů třeba ještě více podpořit export, aby byl jeho růst tak silný, že z recese či stagnace vytáhne celé hospodářství. Se slabou korunou se bude jistě lépe exportovat. Slabá koruna může paradoxně pomoci i domácímu trhu. Zdraží sice dovoz ze zahraničí, tím však zabrání deflaci, tedy snižování cen, které by postupně likvidovalo domácí producenty.

Ještě před gratulacemi bankéřům je však třeba upozornit, že existuje druhý možný výklad. Především prospěch tuzemských spotřebitelů z vyšších dovozních cen je nanejvýš sporný. Příjmy domácností přece nerostou, mimo jiné i z toho důvodu, že slabé oživení nezvýšilo platy v podnicích. Lidé se navíc po zkušenostech minulých let bojí utrácet. V posledních šesti letech se čtyřikrát zvýšila daň z přidané hodnoty, což hnalo inflaci nahoru a v důsledku způsobilo vlnu úspor. Umělé zdražování tedy bude pokračovat i v příštích měsících a spotřebitele to může znovu varovat před tím, aby utráceli.

Také pomoc podnikatelům je sporná a to hned ze dvou důvodů. Většina exportérů jsou podniky ve vlastnictví zahraničních korporací. Stát tedy de facto pomáhá zahraničním společnostem, které své vyšší zisky prostě převedou za hranice. Navíc neustálé intervence ve prospěch tuzemských firem brání tomu, aby prověřily své schopnosti vyrábět v ostré konkurenci. Stále jsou chráněny zásahy zdejších úřadů a je dost dobře možné, že některé z nich by na volném trhu neobstály.

Zjednodušeně se dá říci, že se Česká národní banka snaží povzbudit dosud křehké oživení a především zabránit větším pohromám spojeným například s hrozící deflací. Na druhé straně se tak může protáhnout stagnace a zaostávání za sousedními ekonomikami.

Z pohledu tuzemských zaměstnanců i malých podnikatelů to znamená, že se i v dalších letech musíme sířit s tím, že budeme chudými příbuznými. Tvrdá a náročná práce zřejmě bude k dispozici a je dobře, že se Češi ve schopnosti tvrdě pracovat ve světě neztratí. Mzdy však zůstanou i nadále zhruba na třetině těch německých, protože většina přidané hodnoty a tím i zisků přeteče do zahraničí. Jednou větou: verdikt České národní banky stanovil, že z pohledu zaměstnanců nebo malých podnikatelů nebude v pořádku ani příští rok. Věřme, že se aspoň dostaví celkové oživení, které se v příjmech obyvatelstva projeví v roce 2015.

autor: Petr Holub
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.