Petr Holub: Případ Šiška - kdo odsoudí soudního znalce
Uplynulé desetiletí se odehrálo ve znamení tunelování veřejných zakázek. Zmíněná věta na náladě nepřidá, a právě proto se udržuje při životě naděje, že některé z loupeží budou potrestány.
Je to aspoň kvůli pocitu, že všechno neskončí úplně špatně. Justice koneckonců zasahuje až po dokonání zločinu, a proto ještě nějakou dobu nepůjde vyloučit, že přece jen nastoupí.
V souvislosti s korupční minulostí se může omezený optimismus objevit po zprávě, že Vrchní státní zastupitelství v Praze podalo žalobu na průběh veřejné soutěže, při které chtělo Ministerstvo práce a sociálních věcí získat dodavatele na systém pro kontrolu sociálních dávek.
Zakázku za miliardu ministerstvo svěřilo světové softwarové firmě IBM a nejde se zbavit podezření, že přitom obešlo zákon o veřejných zakázkách.
Skutečná soutěž totiž neproběhla, ministerstvo pod dohledem náměstka Vladimíra Šišky uspořádalo jen tzv. „jednací řízení bez uveřejnění“. To znamená, že oslovilo předem vybraného zájemce a zakázku mu svěřilo, jak se říká „z ruky“.
Provádět taková jednací řízení se ovšem může jen u zakázek menšího rozsahu, u miliardových projektů je třeba zajistit posudek soudního znalce, podle kterého nemůže zakázku splnit žádná jiná firma.
Samozřejmě v případě dodávky manažerského informačního systému, je vyloučeno, že ho umí postavit jediná firma na světě. Znalecký posudek tedy mohl zkreslit skutečné parametry, a proto byl vedle náměstka Šišky obžalován ještě soudní znalec.
Už jenom že se případ dostal před soud, znamená průlom. Podezření na zneužití znaleckých posudků se vyskytly u řady zakázek, justice se však při nich dosud držela zpátky.
Pokud totiž dá soudní znalec razítko, tak zpochybnit jeho expertizu může jen další soudní znalec. A kdo z laiků může posoudit, který z obou znalců má pravdu.
Zdá se tedy, že státní žalobci narazili na relativně bezpečný model rozkrádaní veřejných prostředků. Bez toho, že státní zástupci případ ministerstva práce a sociálních věcí dotáhnou do konce, se přitom zavedená praxe nepodaří zlikvidovat.
Od politiků nejde v tomto směru čekat výraznou pomoc. Podobný případ se odehrál v Brně, kde Masarykova univerzita také uspořádala jednací řízení bez uveřejnění. Hodlá tak zakoupit dvě magnetické rezonance od firmy Siemens.
Rezonance vyrábějí nejméně další tři světové firmy, univerzita si však nechala vypracovat znalecký posudek, podle kterého je přístroj Siemensu zcela unikátní.
Mezitím vznikly další dva posudky, podle kterých rezonance Siemensu unikátní nejsou, navíc jsou koupeny za částku, která je o desítky milionů vyšší než činí obvyklá cena.
Spor měl rozhodnout ministr školství Marcel Chládek, kterého se poslanci ptali, jestli ministerstvo zakázku proplatí. Odpověděl neurčitě.
Existuje prý řada znaleckých posudků, které mají různé výsledky, a on sám nemůže jednoznačně říci, jestli je projekt v pořádku. „Nejzásadnější bude šetření Policie České republiky. Podle jeho výsledků bude ovlivněno i financování celého projektu,“ řekl Chládek.
Nejde o to, jestli je brněnský nákup v pořádku. Důležité je, že si ministr v případě sporných znaleckých posudků myje ruce jako Pilát a nechává justici, ať rozhodne za něho.
Nový případ náměstka Šišky naštěstí ukazuje, že na rozdíl od Chládka Vrchní státní zastupitelství v Praze u tohoto typu případů odpovědnost přijímá.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
