Petr Holub: Prosperita díky uprchlíkům? Zatím jen vize
Uprchlíky bychom měli uvítat s otevřenou náručí, protože jejich pracovní síla bude důležitým příspěvkem k budoucí prosperitě. Tak zní jeden z komentářů k probíhající uprchlické vlně.
Jiný komentář ovšem říká pravý opak: Uprchlíkům je třeba zabránit v cestě na Západ, protože si práci bez toho nenajdou a vytvoří pouze vyloučené enklávy chudoby a násilí.
Rozhodnout, kdo má pravdu, je mimořádně obtížné, protože zkušenosti s takovou vlnou uprchlíků neexistují.
Něco ovšem mohou naznačit dosavadní zkušenosti, které má s přistěhovalci dnes hlavní přistěhovalecká země. Zpráva německé Spolkové pracovní agentury, citovaná deníkem Süddeutsche Zeitung, není úplně jednoznačná, v žádném případě přitom nevzbuzuje zvláštní optimismus.
Přistěhovalci ze zemí mimo Evropskou unii mají v Německu nárok na sociální dávky, pokud získají azyl a marně shánějí práci.
Údaje z července ukazují, že v Německu pracuje 492.000 migrantů ze zemí, jejichž státní příslušníci mohou žádat o azyl, tedy například z Afghánistánu, Pákistánu nebo z Ukrajiny. To je o 36.000 víc než rok předtím.
Příjemců sociálních dávek původem ze zemí postižených válkou je třetina, tedy 160.000, o 30.000 víc než rok předtím.
Není to úplně skvělá bilance, protože podíl příjemců sociálních dávek pro nezaměstnané dosahuje 25 % a tyto údaje se zhoršují.
Varovné je další číslo, podle kterého se půl milionu blíží počet příslušníků rodin, ve kterých nepracuje žádný z jejich členů.
Leccos lze vysvětlit tím, že přistěhovalci jsou v zemi teprve krátkou dobu a třeba ještě nestihli překonat jazykovou bariéru. O tom svědčí, že z 45.000 Syřanů je třikrát víc nezaměstnaných než těch, kteří platí sociální pojištění a tedy pracují.
Úřady také evidují zhruba stejný počet pracujících jako nezaměstnaných Eritrejců, Iráčanů a Somálců. Třetinu nezaměstnaných eviduje Spolková agentura mezi Pákistánci a Íránci, necelou čtvrtinu mezi Nigerijci.
I z těchto čísel je vidět, jak se liší úspěšnost při zařazení na pracovní trh podle jednotlivých zemí. V každém případě je zřejmé, že je třeba něco zlepšit a že to nebude snadné.
Na druhé straně není třeba přeceňovat údaje o současné nezaměstnanosti a vykládat ji jako selhání integrace přistěhovalců z kulturně vzdálených zemí.
Německo má potíže i s migranty z členských států Evropské unie, kteří nejsou žádnými uprchlíky před válkou, ale po otevření hranic v roce 2014 se do Německa stěhují z ekonomických důvodů.
Dnes víc než čtvrtina Bulharů pobírá sociální dávky, což je na úrovni například Nigerijců. Ani to ovšem neznamená, že uprchlíci z Balkánu selhávají. Lépe se integrovali Rumuni, mezi kterými je jenom 11 % nezaměstnaných.
Říkat, že přistěhovalci přinášejí nové podněty ekonomice, je v každém případě z nouze ctnost. Německu nezbývá než významně zvýšit sociální výdaje i aktivity na integraci nově příchozích, aby se tento příslib naplnil.
Pokud se to v dohledné době nepodaří, pak budou k dispozici konkrétní čísla, že Německo, vlastně Evropa, má problém.
Další komentáře z dnešních Názorů a argumentů si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
