Petr Holub: Za všechno mohou právníci. Opravdu?
Nebýt právníků, žádná vládní krize by nebyla, respektive by se vyřídila během pár dnů nebo třeba jednoho odpoledne. Premiér Bohuslav Sobotka by chtěl vyhodit neoblíbeného ministra financí Andreje Babiše, tak by napsal návrh a poslal na Hrad.
Prezident Miloš Zeman by si žádost přečetl, pochopil důvody, návrh schválil a bylo by to vyřízeno. V jiném případě by Babiše neodvolal, Sobotkovi by to racionálními argumenty rozmluvil, a také tím by to bylo vyřízeno. Kdyby opravdu došlo k velké neshodě, tak by se všichni tři domluvili na rychlých předčasných volbách. Nic složitého, o čem by se nedokázal se svými partnery domluvit obyčejný Čech.
Jenže do vládních krizí obvykle právníci vstupují. Hned upozorňují na možnost, že prezident ministra odvolat nemusí, i když na tom premiér trvá. A i když musí, tak nikde není psáno, že to musí být třeba druhý den, nebo do týdne. Třeba to je možné za měsíc. Také je možné se tázat, jestli smí premiér ministra odvolávat, když s tím sám ministr nesouhlasí.
Zní to zcela nesmyslně, ale právníci takovou kličku použijí zcela samozřejmě, protože se dá získat výkladem koaliční smlouvy. Když premiér podepsal koaliční smlouvu, potom se vzdal svých ústavních práv a s odvoláním ministra má smůlu. Možná by se mu to ještě dovolilo, kdyby na místo odvolaného ministra jmenoval nástupce, kterého mu sám odvolaný ministr doporučí.
Ani s předčasnými volbami to není tak snadné. Sedmnáctý článek ústavy říká dost jednoznačně: „Byla-li Poslanecká sněmovna rozpuštěna, konají se volby do šedesáti dnů po jejím rozpuštění.“ To logicky znamená, že třeba za čtrnáct dnů po rozpuštění. Jenže už se hlásají právní výklady, že tak jednoduché to není a že se tedy do konce června volby nestihnou. A protože to říkají muži s vysokou právní autoritou, tak se s tím nedá nic dělat.
Vojevůdci a kondotiéři
Možná ještě požádat právníky Ústavního soudu, aby rozhodli, jestli Zeman musí Babiše odvolat, když to Sobotka chce, anebo nemusí. Pak už stačí počkat, až se Ústavní soudci usnesou, záleží ovšem na nich samotných, jak si stanoví termín.
V mnoha oborech lidské činnosti je lepší se právníkům a soudům vyhnout, protože vždycky jenom zdržují do té míry, že se nakonec nic neudělá. Politici za nic nemůžou, ti prostě řeší vážný problém, a kdyby jim nepřekážely paragrafy, tak by ho i vyřešili. Za protahováním současné krize hledej právníky.
Takový verdikt by viníka současné krize našel snadno, rychle a elegantně, potíž je jenom v tom, že nevystihuje skutečnost. Jak známo, parlamentní demokracie je systém vlády, který překonal tradiční model, při kterém se vládci svrhávali a politici navzájem vraždili. Namísto toho se rozhoduje hlasováním a hledáním kompromisů mezi politiky, protože neschopnost se dohodnout vzbuzuje pochybnosti o jejich kvalifikaci.
Potíž jako dnes v Česku nastane, když se politici dohodnout nechtějí. Vlastně se opět chovají jako vojevůdci a kondotiéři ve středověku, kteří si své účty vyřizovali zbraněmi a hrubou silou, jen místo pěšáků s halapartnami posílají na bitevní pole právníky s účelovými argumenty na podporu stanoviska jejich chlebodárců.
Přesto tito právníci za nic nemohou, dělají práci, za kterou jsou placeni. Příčinou protahování krize je nízká politická kultura a spolu s ní nezájem o to, co je nejlepší pro občany.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
