Petr Holub: Žebrácké řecké důchody?
Málokdy se člověk tak rozčílí při ekonomické debatě jako při té, kterou vedli v Německu o řeckých důchodech. Spor se vedl o to, jestli Řekové berou důchody příliš vysoké na to, jak špatně je na tom jejich stání pokladna, anebo jestli nakonec s penzemi jen tak tak vyjdou a že se tedy snižovat nedají.
Rozčílení nastane ve chvíli, když si člověk převede částky v eurech na koruny. Ještě předtím je ovšem potřeba si uvědomit, že průměrný důchod v Česku dosáhl loni 11.000 korun a průměrná čistá mzda něco přes 20.000.
Tábor kritiků, kteří tvrdili, že Řekové berou příliš mnoho, zastupoval především deník Die Welt. Citoval řecký penzijní úřad, podle kterého musí vyjít skoro tři čtvrtiny řeckých důchodců s částkou do 22.000 korun. Necelá pětina Řeků má pak penzi nad 30.000 korun.
To je z pohledu Weltu opravdu přehnané, protože průměrná penze v Německu dosahuje právě 22.000 korun.
Rozdíl je v tom, že německý stát má na penze dost peněz vybraných na sociálním pojištění, v Řecku ovšem musí doplácet částku ve výši 400 miliard korun ročně z jiných příjmů. To je v Česku 8 % hrubého domácího produktu.
Kdyby nebyl řecký penzijní systém v tak hlubokém deficitu, nemuselo mít Řecko vůbec žádný státní dluh, respektive by ho mohlo do 20 let zlikvidovat.
Řeků se ovšem zastal Frankfurter Allgemeine Zeitung. Upozornil, že plná pětina Řeků má opravdu velmi nízký důchod pod 14.000 korun. Je také třeba si uvědomit, že se mezi těmito penzisty najdou zemědělci, kteří dostanou 10.000 důchod, i když platili pojistné 35 let.
Navíc se pod diktátem Mezinárodního měnového fondu, Evropské centrální banky a Evropské komise důchody v posledních letech opravdu snížily. Například 13. a 14. důchod klesly na třetinu a také relativně vysoké důchody státních zaměstnanců se výrazně škrtaly.
Například strojvůdce bral před reformami 60.000 důchod, teď se musí spokojit s 35.000 tisíci.
„To opravdu není luxusní penze,“ dodává autor z Frankfurter Allgememine Zeitungu. Řekové prý na důchodech opravdu začali šetřit, protože ještě před 5 lety dopláceli na svůj penzijní systém 600 miliard korun.
Obhájci Řeků ještě upozorňují, že není možné jen tak srovnávat německé a řecké důchody. Řekové jsou na tom ve skutečnosti hůře, protože jsou odkázáni pouze na státní důchod.
Podnikové důchody tam mají pouze lékaři a soukromé připojištění stát nepodporuje. Němec se tedy může snadno dostat k důchodům, které sice nemusí být dvojnásobné proti Řecku, o mnoho vyšší však mohou být.
Co na to může říci Čech, který se dozví, že Řekům nelze snižovat důchody, i když jsou dvakrát vyšší než v tuzemsku a i když dosahují zdejší průměrné čisté mzdy?
Na první pohled mu to může být jedno. Česko není členem eurozóny a na řecké důchody nedoplácí. Jestli Němci chtějí přispívat, je to jejich věc.
Ovšem na druhý pohled už to je jinak. Debata o řeckých důchodech je úplně mimo realitu.
Jestli považuje eurozóna za svou povinnost udržet důchody jednoho z členských států na úrovni, kterou zmíněný stát nikdy nedokáže financovat, pak si nelze dělat o budoucnosti Evropské měnové unie, a tím ani o ekonomické perspektivě celé Evropy žádné velké iluze.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
