Petr Honzejk: Blamáž českých tajných služeb neodčiníme, teď je nutné se z ní poučit
Na prvním místě je třeba říci, že případ, který skončil výměnou pěti unesených Čechů za Libanonce Alího Fajáda je obrovský průšvih. O Fajáda měli zájem Američané, kteří ho podezírali z podpory terorismu, konkrétně z toho, že prodával zbraně levicovým guerrilám.
Není divu, že se z americké strany ozývají silné výroky o tom, že „Česko rezignovalo na boj proti terorismu“, a že „pro vydání Fajáda do Libanonu neexistuje ospravedlnění“. Vztahy se spojenci budou nepochybně poškozeny, otázkou je na jak dlouho a jak hluboce.
Na druhou stranu je třeba připomenout, že kritika Američanů je přeci jen poněkud pokrytecká. Spojené státy nedávno vyměnily za jednoho svého vojáka uneseného v Afghánistánu pět Tálibanců, vězněných na základně Guantanámo, tedy evidentně nebezpečných osob.
K výměnám, tudíž fakticky k obchodům s teroristy, přistoupil v minulosti i Izrael, když za osvobození vojáka Gilada Šalita zaplatil propuštěním tisícovky palestinských vězňů. Je zřejmé, že pro výměnu pětice Čechů za Fajáda existovalo nejen ospravedlnění, ale i precedenty na straně těch, kteří nyní českou vládu kritizují.
Hodnocení je proto třeba rozdělit na dvě části. Zaprvé: Pokud jde o samotnou výměnu, rozhodla se česká vláda správně. Nemohla nechat v Libanonu pět českých občanů všanc osudu, který by pravděpodobně nebyl hezký. Lidské životy jsou nejvyšší hodnotou. Stát se má o své lidi v ohrožení starat a když nemůže jinak, musí přistoupit i na tak špinavý obchod, jako nyní.
Zadruhé: Je nutné se zabývat otázkou, jak k zajetí Čechů v Libanonu vůbec mohlo dojít. Případ naznačuje, eufemisticky řečeno, nepořádek v českých tajných službách. Civilní rozvědka věděla, že Libanon chce Fajáda zpět a nevarovala Vojenskou rozvědku, jejíž agent se vydal s Fajádovým obhájcem a dalšími lidmi do Libanonu.
Nulová komunikace způsobila, že Libanonci dostali pětici Čechů doslova jako dárek. Pro takový „výkon“ se opravdu těžko hledají výrazy z oblasti spisovné češtiny. Jsou na místě vážné pochybnosti, zda jsou české tajné služby řízeny kompetentními lidmi. A hlavně, zda je v pořádku stav, kdy jejich práci fakticky nikdo nekoordinuje. Pokud je v něčem vina vlády, tak zde – v systému, či spíše nesystému, který k průšvihu vedl.
Krizi ve vztazích se spojenci už nezabráníme. Ale protože každá krize je příležitost, měli bychom ji využít k nápravě neúnosného a permanentně rizikového stavu. Lze souhlasit se skupinou senátorů, podle kterých by měla pod Strakovou akademií vzniknout specializovaná komise, která by by práci tajných služeb koordinovala.
Mohla by podléhat přímo premiérovi. Právě nyní je dobrá příležitost to udělat: zřízení koordinačního orgánu stačí připsat do novely o posílení pravomocí rozvědky, kontrarozvědky a Vojenského zpravodajství, s níž už vláda souhlasila.
Doufejme, že na tom už vláda pracuje. Protože nejsmířlivější možný postoj k celé zpravodajské blamáži je tento: Chyby se odpustit dají. Ale je neodpustitelné se z nich nepoučit.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
