Petr Příhoda: Kolísání mezi Západem a Východem
Názor naší veřejnosti na ukrajinskou krizi se zdá být rozpolcený. Tak se to alespoň jeví v médiích. Jsou asi lidé, jimž je téma lhostejné, ale nevím, kolik jich je. Z těch zbylých jedni fandí Majdanu i současnému vedení, které z něho vzešlo.
Druzí jsou vůči jejich postoji kritičtí a naznačují i proruské sympatie. Úvahy o hlubších souvislostech konfliktu, dnes už i vojenského, jsou vzácné. Pochybnou výjimkou jsou hádky anonymních účastníků internetových polemik. Mívají podobu neústupného sporu o to, co je víc „říší zla“. Zda Rusko, anebo Západ. Západem je Německo, EU a dnes zejména Spojené státy.
Emoční konflikt spočívající v naší ambivalenci mezi Západem a Východem je součástí českých duchovních dějin už od obrození. Zdrojem bývalo naše obklíčení německou převahou, vůči níž se naše elity bránily. Potvrdil je Mnichov, válka a nacistická okupace. Zdá se, že toto byla zkušenost, která nejvíce formovala způsob, jakým vnímáme sebe i své postavení v Evropě. A při tom jaksi zůstalo. Zkušenost s poměry, které u nás nastolil Sovětský svaz, včetně okupace 1968, se zapsala do národní paměti mnohem méně.
Naši tradiční rusofilii, zjevnou i skrytou, bychom měli revidovat. Může nám nasadit brýle mámení. Pak už nerozpoznáme, že Putinovo Rusko (s podporou většiny obyvatel) sleduje svou vizi. Tou je obnova moci a slávy Ruské říše, která se má stát alternativou upadajícího Západu. Tedy i soupeřem a protivníkem té ostatní Evropy. Včetně nás. Ukrajina je pokusným políčkem této snahy. Jde o pokračování staré imperiální ruské politiky. Národy bezprostředně sousedící s Ruskem by nám o tom řekly své.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.