Petr Příhoda: Provincialismus naším údělem?

24. březen 2014

Proč prý nemáme moře! – Tak si stěžoval pan Rybář z Nerudových Malostranských povídek. Inu, nemáme. „Jsme malí a slabí, dosti těchto řečí!“ – horlil Svatopluk Čech. Jenže my jsme vnitrozemský národ, sice střední velikosti, ale tradičně obklopený mohutnějšími státními celky.

Říkávalo se tomu „prostor mezi Německem a Ruskem“. Přinášelo nám to ústrky, ale těm jsme se nikdy nevzepřeli – na rozdíl od Poláků (těch ale bylo víc a uchovali si svou elitu).

Jistá malost a slabost je v určitém smyslu naším dějinným údělem. Čelili jsme jí tak, že někteří (snad menšina) se přidali k silnější straně. Ti ostatní se uzavřeli do sebe a snažili se zařídit se po svém. Dařilo se to vždy jen na čas. Naše provinčnost nám bránila rozumět dějinotvorným silám, které hýbaly Evropou.

Ten handicap je patrný i dnes, kdy se ocitáme mezi integrujícím se Západem Evropy a Ruskem, které chce obnovit své otřesené geopolitické postavení. Svou vizi do tohoto dění nevnášíme. Zato máme starost o případné dopady na naši ekonomiku.

Polehčující okolností nám budiž fakt, že stejnou starost pociťují snad všechny země EU. Což je pochopitelné. Je tu ale jistý rozdíl. Všechny ty země – od Pobaltí až po Atlantik – si navíc připouštějí starost o EU. O to, jak obstojí v tomto svízelném dilematu dějin, kdy může dojít k zásadní změně jejich směřování. Jak obstojí nejen ekonomicky, ale vůbec. Pádnou odpověď zatím EU nenachází, možností nemá mnoho, ale tu otázku si klade.

Náš návyk na provinční perspektivu nám brání vnímat pozorně dění za humny a rozumět mu. Některým z nás to vadí, vyčítáme si „čecháčkovství“, hádáme se, ale ty spory nemají závěr, který by byl podnětem činu. Přitom máme právě dnes příležitost vymanit se ze své sebestřednosti. Čili překonat strach, že se zapleteme do dějin, a přijmout evropskou starost o Evropu za svou. Znamenalo by to mimo jiné vzít vážně i péči o svou brannost.

autor: Petr Příhoda
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.