Petr Šabata: Proč je pro Česko důležitá nepovedená volba šéfa slovenského rozhlasu a televize
Na výběru nového ředitele RTVS v Bratislavě jsou znepokojivé dvě věci. Jméno vítěze a průběh volby, který potvrzuje aktuální pokleslost slovenské politiky.
Stávající ředitel Rozhlasu a televize Slovenska Václav Mika, který odešel z hlasování v parlamentu poražený ve druhém kole, za pět let veřejnoprávní instituci pozvedl – výrazně zvýšil sledovanost a především jeho lidé vybudovali nové zpravodajství, které je profesionální, sebevědomé a nezávislé.
To je na Slovensku ještě důležitější než v Česku, neboť problém s manipulovanými informacemi a alternativními pravdami je tam mnohem naléhavější. Poslanci tedy měli velmi dobrého kandidáta, ale rozhodli se pro jeho soupeře - Jaroslava Rezníka, současného ředitele agentury TASR.
Ačkoliv věděli, že ještě coby ředitel Slovenského rozhlasu před volbami 1998 nadržoval HZDS Vladimíra Mečiara, že před volbami v březnu 2016 jím vedená agentura TASR nadstandardně sloužila Slovenské národní straně a že TASR nedávno uzavřela smlouvu s prokremelskou agenturou Sputnik.
Poučení pro Česko spočívá především v tom, že volba šéfa veřejnoprávního média v parlamentu je ten nejhorší způsob, jak ho vybírat – kdyby třeba po volbách někoho napadlo se na Slovensku inspirovat. Klíčový personální výběr se totiž stal obětí aktuálního politického obchodu.
Charakter rozhoduje
Jen pár zasvěcených ví, co musel nový ředitel RTVS za své zvolení slíbit. Byl kandidátem vládní Slovenské národní strany (která se od dob jejího vulgárního šéf Jána Sloty příliš nezměnila), podpořil jej Směr premiéra Roberta Fica, ačkoliv zpočátku poslanci z tohoto klubu nebyli jednotní a v zákulisí se tvrdě pracovalo.
Ta druhá zlá zpráva o volbě hovoří o dalších Rezníkových podporovatelích – třetí koaliční straně Most-Híd Bély Bugára a poslancích od extrémisty Mariana Kotleby. Most je rozhodně nejserióznější součástí vládní koalice, která se po volbách nerodila lehce (možná další inspirace pro Česko po volbách).
Vstup občansko-maďarské strany Most do klubu k Ficovi a především k odvěkým nepřátelům ze Slovenské národní strany, která vždy sbírala politické body na kritice všeho maďarského, mnoho voličů Bélovi Bugárovi neodpustilo dodnes.
Ostatní přijali jeho argument, že i v takovéto vládě se dá menšině pomoci lépe než v opozici a že Most bude jakýmsi garantem slušnosti Ficova kabinetu. Bugár měl na bilboardech před volbami hlavní heslo Charakter rozhoduje.
Podporou Rezníka, který ještě jako ředitel Slovenského rozhlasu omezoval menšinové vysílání, se tahle zástěna sesypala a voliči spatřili nikoli charakter, ale jen partu otrlých politických obchodníků.
Nový šéf RTVS nemůže za to, že ho podpořila i Lidová strana Naše Slovensko Mariana Kotleby, kterou právě navrhl generální prokurátor rozpustit pro zjevné fašistické stopy v její činnosti. Ale v rovině symbolické a estetické je to pro Rezníka i celou RTVS hrozná rána. Jak se teď může demokratická společnost spolehnout na svůj veřejnoprávní telerozhlas?
Každá špatná zpráva od sousedů je v dnešním znejistělém světě špatnou zprávou i pro Česko. Z Bratislavy přišly tento týden hned dvě v jednom balíčku nazvaném Volba ředitele RTVS.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
