Petr Schwarz: Události týdne

Ve financování zdravotnictví tak vznikne díra za bratru tři a půl miliardy, kterou bude potřeba zacpat hlavně z veřejných zdrojů, takže ty poplatky občan stejně nakonec zaplatí, akorát způsobem méně průhledným, a zdravotnická zařízení a ordinace a lékárny budou mít o problém navíc.

Také se sněmovna pustila do daní – schválila už třetí, desetiprocentní sazbu DPH pro knihy, léky a kojeneckou výživu, takže bude daňový systém opět o něco komplikovanější, omezila daňové paušály některým živnostníkům a také přidala pracujícím důchodcům.

Čtěte také

Naopak poslanci odmítli senátní návrh zákona, podle kterého by se nesměl kovový šrot vykupovat od jednotlivců, ale jen od firem, což mělo pomoci zmenšit miliardové škody způsobené krádežemi všeho co je kovové a také přijali zákon, jehož znění v důsledku znamená konec stále populárnějších lesních školek, jenže jelikož začne platit až za docela dlouho, tak ho prý mezitím poslanci stačí změnit, aby lesní školky mohly být zachráněny. Proč něco dělat jednoduše, když to jde složitě, že, zvláště když se pak nikdo nebude moci vyznat v tom, co se vlastně dělá.

Postup bojovníků teroristické organizace Islámský stát vyhnal na útěk z domovů už statisíce Kurdů, mnoho se jich dostalo za zatím bezpečné hranice do Turecka, ale tam na takové množství nebyli připraveni a nastal kolaps. Mezitím americké letectvo i s nejnovějšími radarem neviditelnými letouny F22-Raptor útočilo na pozice Islámského státu nejen v Iráku, ale i v Sýrii, s čímž mu ochotně pomohla i letadla hned několika arabských zemí a nakonec to opatrně přivítal i Asadův režim v Damašku.

Za posledních několik dní uprchlo do Turecka 130 000 Syřanů, většinou kurdské národnosti. A toto číslo dál poroste. |foto: ČTK/AP, Burhan Ozbilici,ČTK

Jak se ukázalo, v řadách Islámského státu už bojuje kolem tří tisícovek občanů zemí Evropské unie a sílí obavy z toho, že mohou začít rozsévat strach i přímo ve svých domovských zemích. Podle belgické policie už navrátilci ze Sýrie chystali útok na sídlo EU v Bruselu, podle iráckého premiéra hrozí útoky na metro v New Yorku a Paříži. Francouzské bezpečnostní orgány si uřízly pořádnou ostudu, když jim tři zadržení džihádisté francouzského původu poslaní domů z Turecka unikli, protože na ně eskorta čekala u jiného letadla.

Čtěte také

Na Ukrajině se přece jen nyní bojuje méně a prezident Porošenko mohl tři týdny po vyhlášení příměří se separatisty konečně poprvé oznámit, že po celý jeden den nebyl žádný ukrajinský voják zabit ani zraněn.

V Moskvě proti zapojení Ruska do situace na Ukrajině protestovaly tisíce lidí a dosazený premiér anektovaného Krymu Aksjonov v médiích přiznal, že začleňování poloostrova do matičky Rusi pořádně drhne, protože nikdo vlastně neví, jak se to má udělat. Zato ale slíbil, že zatočí s původním krymským obyvatelstvem, Tatary, kteří po svých historických zkušenostech stále dávají najevo, že by chtěli radši Krym ukrajinský.

V Moskvě včera proběhl tzv. Pochod míru, jímž relevantní politická opozice vyjádřila svůj vztah k ruskému angažmá v současné východoukrajinské krizi. Zajímavé na celé věci je, že akce se i v napjaté atmosféře konala s povolením moskevské radnice. |foto: ČTK/AP, Denis Tyrin,ČTK

Europol zasáhl při dosud největší společné razii mnoha států nejen z EU proti organizovanému zločinu, což možná osmělilo i české orgány, které se zas jednou se vypravily na kmotra Rittiga, kterému ale doposud nebyly schopné přišít vůbec nic.

Dlouho slibovaná dálnice mezi Brnem a Vídní v dohledné době nebude, podle ministra dopravy Prachaře není na tomto tahu nějak zvláštní provoz, aby nestačila normální silnice, takže si stále budeme moci zkoušet, že Vídeň sice vypadá, že je nám blízko, ale stále do ní máme zatraceně daleko.

Ať se vzdálenosti spíše krátí, přeje posluchačům českého rozhlasu Plus, sobě i celému světu Petr Schwarz.