Přemysl Čech: Vítejte v Islámské republice Německo!

26. září 2015

Původně jsem myslel, že se do debaty o uprchlické krizi plést nebudu a přenechám ji povolanějším. Čekal jsem, že mě státníci zemí Evropské unie uklidní.

Ano, slíbili finanční pomoc syrským uprchlíkům v jejich krizové oblasti, lepší ochranu vnější hranice schengenského prostoru a podporu Itálie a Řecka. Ale já mám stále obavy z toho, že se děje něco špatného. Když se na to pokusím podívat bez předsudků a bez emocí, zjistím, že Evropou putují statisíce cizinců, jak se jim zlíbí.

A jsou to právě oni, kteří více méně určují pravidla hry. Nikoliv evropské státy, nikoliv evropské zákony, nikoliv evropští politici. Schengenský prostor přestal de facto existovat, protože neplatí jeden z jeho základních principů, a sice účinné kontroly na jeho vnějších hranicích.

Od evropských elit v Bruselu bych očekával adekvátní reakci na tuto situaci a její řešení. Zatím jsem se dočkal - kromě příslibů - jen naprosto jasného a přesného stanoviska, že Česko se má postarat o 2978 uprchlíků a třeba Estonsko o 373.

Čtěte také

Proč zrovna právě přesně o tolik, když nikdo neumí říct, kolik migrantů už do Evropy přišlo, kolik jich je na cestě a kolik se k ní chystá, není jasné. Zřejmé je jen to, že spor o kvóty Evropu rozdělil ještě víc než nedávné dohady o tom, jak řešit řecké finance. Nevíme, jestli migrantům máme mávat, nebo hrozit, a tak některý stát je vítá, jiný se před nimi chrání plotem. Který přístup je správný, těžko říct.

Světová média obletěla fotka malého chlapce, který utonul při cestě do Evropy. Je to tragédie. Ale na internetu se dají najít i jiné záběry. Třeba ten, na kterém snědý mládenec na cestě Evropou ukazuje do kamery, jak by s námi nejraději naložil. Jeho gesto, při kterém si přejede prstem přes hrdlo, je víc než výmluvné. Ví někdo, kolik jeho druhů smýšlí obdobně? Neví.

Uprchlíci

Letošní dokument německé televize ukazuje, s jakým výsledkem se dřívější přistěhovalci z islámských zemí integrují do tamější společnosti. Hovoří v něm jejich potomci, dnes už mladí Němci, kteří se v zemi narodili, mají německé pasy a mluví perfektně německy.

Na otázku, zda respektují německé zákony třeba o rovnoprávnosti muže a ženy, se jen smějí a říkají, že mají své zákony. Film celkem přesvědčivě ukazuje, že v Německu mnohdy nevzniká jedna multikulturní společnost, jak se nám snaží namluvit někteří politici, ale paralelní společnost, která se řídí svými zákony a žije zcela jiným stylem života.

Čtěte také

Častý je taky argument, že současná vlna uprchlíků tvoří jen zlomek procenta obyvatel Evropské unie. Takto viděno, asi ano. Ale dají se najít i jiná čísla, která ukazují, že původní evropská kultura vymírá a její místo zaujímá muslimská populace.

Lze-li věřit číslům publikovaným na internetu, počet britských muslimů se za posledních 30 let zvýšil z 82.000 na dva a půl miliónu. V Belgii je muslimská čtvrtina populace a v Nizozemí pochází z muslimských rodin polovina novorozenců. Ve Francii původní rodiny nemají průměrně ani dvě děti, zatímco rodiny francouzských muslimů jich mají osm. Na tom celkem komická debata o kvótách nezmění vůbec nic.

Stovky uprchlíků na turecké silnici

Současná migrační vlna, ve které převažují mladí lidé, tento trend akceleruje a je jen otázkou času, kdy se z některých evropských států stanou státy muslimské. V Německu by k tomu podle odhadů mohlo dojít kolem roku 2050. Pak by se na jeho hranicích mohly objevit nápisy: „Vítejte v Islámské republice Německo!“

Přemysl Čech vám přeje vlídný den!

Další komentáře z dnešních Názorů a argumentů si můžete poslechnout v našem audioarchivu.

autor: Přemysl Čech
Spustit audio