Radko Kubičko: Zemřela Květa Neradová
Paní profesorku Květu Neradovou jsem poznal krátce, ale intenzivně. Když šéfredaktor Českého rozhlasu 6 Ivan Štern po konci Rádia Svobodná Evropa v roce 2002 sestavoval program pro už samostatnou Šestku, angažoval ji pro pořad Kořeny, který se měl věnovat monoteistickým náboženstvím, nakolik toto téma ho zjevně fascinovalo.
Přiznám, že jsem o ní tehdy věděl jen málo, že se věnovala křesťanské teologii, že s Tomášem Halíkem založila poloilegální sdružení Vigilie, vedla bytové semináře, že byla za komunistického režimu za svou křesťanskou orientaci sledována Státní bezpečností, že po Listopadu 1989 zakládala s požehnáním tehdejších církevních kruhů Vyšší odbornou školu publicistiky, když předtím už poněkolikáté odešla z fakulty žurnalistiky Univerzity Karlovy.
Často o tom vyprávěla s humorným nadhledem, kterak ji nakonec ze školy titíž lidé, kteří byli myšlence školy nakloněni, bez skrupulí vyprovázeli. S pobavením vzpomínala i na jednoho z nepřehlédnutelných učitelů, který se později stal smutným hrdinou aférky na ministerstvu školství za ministra Dobeše.
Přesto tu zanechala neopominutelnou stopu a je až neuvěřitelné, kolik ze současných známých žurnalistů se k ní hlásí. Přátelská atmosféra, která tu za jejího vedení panovala, přála zjevně tvůrčímu kvasu i novým talentům.
Zmiňovala se ale také občas i o svém životě, zaujala mě například její vyprávění, jak se jí žije v samém srdci hlavního města a jak i dříve se svými rodiči žila nedaleko od pražského Karlova i Václavského náměstí a se sousedy tam v době nedostatku potravin pěstovali různá hospodářská zvířata, prakticky uprostřed města.
Ale ke skutečné spolupráci s ní jsem se dostal až na Vánoce téhož roku 2002, kdy se zrodil nápad vyplnit tento náš pořad komentářů a analýz o svátcích něčím jiným než aktuální publicistikou. A tak jsme začali s režisérkou Hanou Vohryzkovou natáčet podle výběru profesorky Neradové díla českých básníků.
Nejprve to bylo s tématem Vánoc, pak jsme přirozeně pokračovali Velikonocemi, svátkem svatých Cyrila a Metoděje, svatého Václava a opět Vánoc. Tak se zrodil náš rozhlasový sváteční kalendář v pořadu Názory a argumenty.
Její pořady se staly v reprízách pravidelnou a trochu jistě i svéráznou součástí svátečních vydání a naposledy jsme z tohoto vzácného archívu čerpali i o loňských Vánocích. Jí vybranou báseň Františka Lazeckého v podání dnes už také zesnulého kolegy Jaroslava Čmehila jste, vážené posluchačky a vážení posluchači, slyšeli na Štědrý den už po čtrnácté.
Profesorka Květa Neradová pořady uváděla a texty básníků rozšiřovala i o další díla českých intelektuálů.
Často jsme spolu hovořili o vztahu ke křesťanství a bylo jasné, že její přístup je velmi tolerantní, nekonformní, s odporem k sektářství, k mocenskému zneužívání jakékoliv ideologie, včetně křesťanské myšlenky. Oficiální církevní autority by z jejích úvah asi radost neměly, ale o to více je prožívala a o to více byly přitažlivější i pro druhé. Byla vždy pro živý výklad všech křesťanských i církevních idejí a zásad a ironizovala jejich nekritické a účelové používání.
Nakonec jsme se proto vrhli i do kontroverzně křesťanského svátku Mistra Jana Husa 6. července a vznikl z toho skvělý, trochu svátečně oslavný, ale zároveň kritický pořad, kde Husovy myšlenky předčítal kolega Martin Štěpánek. A zcela nakonec připravila Květa Neradová pořad i ke Svátku práce 1. května, s tradicí ryze socialistickou, ale ke kterému se nakonec přihlásili i katoličtí křesťané svátkem svatého Josefa dělníka.
Zcela citlivě, taktéž kriticky i dojemně jsme se také společně s ní v roce 2005 rozloučili s charismatickým papežem Janem Pavlem II., když velmi pohotově a žurnalisticky zareagovala na jeho úmrtí pásmem z jeho díla i z Bible, stejně jako hodnocením jeho osoby i historické role při pádu komunistických východoevropských režimů.
Bibli znala naprosto dokonale a nikoliv jen nazpaměť. Ovládala všechny její zákruty i výklady, snad jen o něco méně dokonale, než její samotní tvůrci.
Jestli Lída Rakušanová včera ukončila náš pořad slovy, že profesorka Květa Neradová bude chybět, pak je to nutné jen podepsat.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.