Richard Seemann: Rakousko vzpomíná únorových obětí z roku 1934
V sobotu tomu bylo 80 let, co se v tehdejším Československu konala solidární stávka proti nastolení austro-fašistickému režimu v sousedním Rakousku. Stalo se tak poté, co rakouští křesťanští sociálové vedeni kancléřem Engelbertem Dollfußem ozbrojenou silou převzali moc.
Dodnes se tato rána v rakouské společnosti stále ještě nezacelila, a to přesto, že křesťanští sociálové nesoucí po válce název lidová strana, dnes vládnou spolu se sociálními demokraty, které v únoru 1934 vytlačila z politické scény.
Kancléř vyhlásil stanné právo a soudy vynášely rozsudky smrti nad jeho odpůrci. Jeho postup byl kryt italským fašistickým diktátorem Benitem Mussolinim a podporován Vatikánem, který jeho činy hodnotil jako „zdravou milosrdnou tvrdost“.
Teprve nyní vyšla vědecká práce o lidských obětech, které si občanská válka vyžádala. Tehdejší vláda kancléře Engelberta Dollfuße uváděla nižší počty než armádou, policejními silami a stranickou milicí pacifikovaná opozice. Jmenovitě se pohybují kolem čtyř stovek, většinou nezúčastněných osob, především náhodných chodců, dětí a starých lidí.
Stalo se tak především demonstrační střelbou, při které byly dělostřeleckými granáty ničeny dělnické domovní bloky, především ve Vídni. V neděli rakouská veřejnoprávní televize ORF na to vzpomenula dokumentárním pořadem.
V důsledku nastoleného teroru tisíce sociálně demokratických funkcionářů prchalo ze země, z toho značná část do Československa. V české sociální demokracii a jejich družstevních a odborových organizacích zavládla vlna solidarity. Vznikly desítky ubytoven pro rakouské emigranty, byly vyráběny falešné pasy a vydáván ilegální týdeník Arbeiter-Zeitung. Rakušané na to nikdy nezapomněli a po srpnu 1968 se nám snažili tuto naší sousedskou pomoc oplatit.
Engelbert Dollfuß byl v létě téhož roku zavražděn nacistickými pučisty, kteří se snažili zneužít nastalé situace v Rakousku. Čtyři roky poté bylo Rakousko přivtěleno do Třetí Říše a v jejích koncentračních táborech se vedle sebe ocitli sociální demokraté i křesťanští sociálové.
Po válce se stali základem druhé Rakouské republiky a přesto, že oba její představitelé kancléř Werner Faymann a vicekancléř Michael Spindelegger položili společný věnec k památníku únorových obětí, neznamená to stále jejich vyrovnání s historii. Sociální demokraté žádají ještě po 80 letech od lidovců omluvu a snětí portrétu Dollfuße, který je umístěn v jejich parlamentním klubu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka