Robert Břešťan: Co bude, až se v sále zhasne? V české energetice dějí se věci

Že řeč paragrafů a to, jak se s nimi zachází v Poslanecké sněmovně, nelze brát na lehkou váhu vidíme a ještě řadu let vidět budeme třeba na takzvaném solárním boomu.

Na okraj připomeňme, že náklady na podporu zelené energie podle nedávné zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu celkově převýší jeden bilion korun.

Do toho jsou tu otázky energetické bezpečnosti, stavby nových jaderných elektráren, to, kolik jich chceme a jak je zaplatíme. Nebo možnost prolomení limitů na těžbu uhlí a jeho důsledky; či naopak důsledky jejich zachování.

Čtěte také

Je toho v jeden čas tolik, že se v tom detailně mohou vyznat asi jen profesionálové v oboru. O to víc by nás mělo zaujmout, jak zásadně se v pohledu na českou energetiku neshodnou experti z ministerstva průmyslu a ti z Energetického regulačního úřadu. Řeč je především o novele energetického zákona, který je nyní ve schvalovacím procesu v Poslanecké sněmovně.

Ministerstvo průmyslu si předložený text pochvaluje a slibuje, že přinese mnohé pozitivní změny včetně významného snížení administrativní zátěže pro podnikatele a malé výrobce.

Alena Vitásková|foto: Filip Jandourek

Energetický regulární úřad novelu bez obalu označuje za paskvil, jehož dopady nejsou vyčísleny a jež hrozí ohromnými finančními dopady srovnatelnými se zmíněným solárním boomem.

Předsedkyně úřadu Alena Vitásková není u lidí v oboru právě oblíbená a celou novelu vnímá jako snahu dostat její osobu pod kontrolu a případně se jí i úplně zbavit. To jí ale možná dává značnou svobodu říkat věci tak, jak si je opravdu myslí.

Regulační úřad, který by o cenách měl něco vědět, tedy tvrdí, že kalkulace dopadů novely do cen energií je zavádějící a mylná. Ministerstvo průmyslu oponuje, že dopad změn do cen bude prakticky nulový. Kde je pravda? Měl by se ptát jak běžný spotřebitel, tak velké firmy i stát...

Čtěte také

ERÚ proto hodlá do konce února předložit konkrétní výpočet dopadů nové legislativy a vliv na ceny pro zákazníky. Úřad se ale ocitl v roli ošklivého káčátka, které nikdo nechce do party, a je nepravděpodobné, že by dostal šanci do podoby zákona nějak zásadně zasáhnout.

Můžeme doufat, že Alena Vitásková jen víří vodu. Jenže co když ne? To se dozvíme až s odstupem let.

Alena Vitásková|foto: Filip Jandourek

A pokud se zpětně prokáže, že měl úřad pravdu a náklady regulovaných energetických firem a tím i koncové ceny opravdu nekontrolovatelně vzrostly, co bude?

Asi opět jen hledání viníků, kdo za to tehdy mohl, ztráta paměti a přehazování horkého bramboru – opět jako v případě velkodušných dotací pro solární elektrárny.

Energetika je zásadní obor, rozhodující pro naši budoucnost i bezpečnost. Osobní animozity by měly ustoupit faktům, jasným číslům a jistotě, že se zase něco nerozkrade, až se v sále zhasne.