Robert Schuster: Na křižovatce ostře doprava aneb CDU proti dvojímu občanství pro Turky

8. prosinec 2016

Kdo si myslel, že vyvrcholením dvoudenního sjezdu německých křesťanských demokratů bude úterní potvrzení kancléřky Angely Merkelové v čele strany, zatímco středa bude nudná a nepřinese žádné vzrušení, musel být zřejmě dost překvapený.

Nejsilnější německá vládní strana totiž přijala právě během druhého dne řadu zásadních usnesení. Některá jsou natolik výbušná, že se mohou před celostátními volbami na podzim 2017 stát hlavním tématem kampaně a sloužit k vymezení vůči ostatním konkurentům.

Již před sjezdem se zdálo být pravděpodobné, že v reakci na uprchlickou vlnu minulého roku křesťanští demokraté odsouhlasí přísnější postup vůči odmítnutým žadatelům o azyl. Diskutovalo se o tom, že do budoucna nemají platit výjimky například ani pro těhotné ženy nebo nemocné.

Běženci, kteří nemají šanci, že by mohli v Německu zůstat, mají být bez pardonu vráceni buď do zemí, odkud přišli, anebo do zvláštních uprchlických center mimo Evropu – například v severní Africe. Stejně tak strana rozhodla o zákazu nošení burky a nikábu na veřejnosti.

Největší rozruch ale vyvolalo, když se delegáti usnesli, že mladí Turci narození v Německu si budou muset mezi 18. a 23. rokem života vybrat, jestli budou mít německé nebo turecké občanství. Toto pravidlo platilo do roku 2014.

Pud sebezáchovy

Mladí Turci jsou vedení k vlastenectví, i když žijí v emigraci

Na návrh vládních sociálních demokratů ale bylo zrušeno, mimo jiné i proto, aby usnadnilo jejich integraci do většinové společnosti. To ovšem řada expertů zpochybňuje, když tvrdí, že pas jednoho nebo druhého státu je pouze viditelným symbolem, nikoli ale zárukou skutečného začlenění.

Přesto, nebo možná právě proto, na rezoluci o dvojích pasech reagovali téměř okamžitě velmi ostře jak sociální demokraté, s nimiž Merkelová nyní vládne, tak Zelení, s nimiž by zřejmě nejraději vytvořila vládu budoucí. Prohlašovali, že s jejich podporou křesťanští demokraté počítat nemohou. Od usnesení se navíc později distancovala i sama kancléřka, když uvedla, že ho považuje za chybu.

Stranický sjezd německých křesťanských demokratů skončil výrazným obratem doprava. Jeho delegáti tak de facto Merkelové nadiktovali, s čím má jít za necelý rok do voleb a zároveň kancléřce, která v minulosti stranu posunula do středu, omezili manévrovací prostor.

V zásadě jsou tak přípustné dva závěry. Ten první říká, že strana, která byla v nedávné době odepisována jako myšlenkově vyčerpaná, neschopná diskutovat o politických alternativách a oponovat dosud dominantní kancléřce Merkelové, je zřejmě pod povrchem daleko živější, než se čekalo.

Druhý závěr ale už tak optimistický není. Za příklonem ke konzervativnějším pozicím není nic jiného než pud sebezáchovy ve snaze předejít fiasku při důležitých volbách v roce 2017.

Merkelová prohlásila, že strana musí posílit své řady
autor: rsc
Spustit audio