Robert Schuster: Němečtí daňoví poplatníci trpí "studenou progresí"
Traduje se, že německý daňový systém patří k nejsložitějším na světě. Nesouvisí to pouze s federálním uspořádáním státu, který předpokládá přerozdělování daní mezi celostátní a regionální úrovní, ale je to dáno i množstvím výjimek, jimiž se daňový systém ve Spolkové republice vyznačuje.
Pokud jde o daň z příjmů fyzických osob, je pro systém daní v Německu charakteristický ještě jeden fenomén, kterým je tzv. studená progrese.
V Německu se příjmy fyzických osob zdaňují podle zásady, že čím vyšší je příjem, tím vyšší je i daň. Neexistují ovšem daňová pásma, ale pouze dvě mezní sazby. Ta minimální dosahuje výše 14 procent pro všechny roční příjmy nad 8350 eur. Maximální sazba daně z příjmů činí 42 procenta a je uplatňována pro příjmy nad 52 882 eur.
Poněkud zjednodušeně řečeno se za studenou progresí skrývá princip, že každé euro vydělané navíc, je okamžitě zdaněno odpovídající vyšší sazbou daně z příjmů. V praxi to může vést k paradoxním situacím, že pokud se zaměstnanci zvýší plat o hodnotu nižší, než je aktuální inflace, může být jeho čistý reálný příjem kvůli automaticky uplatňovanému vyššímu zdanění nižší, než jaký byl před nárůstem mzdy. To je všeobecně vnímáno jako projev nespravedlnosti a dokonce se také někdy hovoří o tom, že studená progrese je skrytým zvýšením daní.
Pravidelně si tématu všímají i němečtí politici, kteří ho jakoby náhodou "objeví" buď před volbami, případně během letní okurkové sezóny a slibují, že studenou progresi odbourají. Letos v létě se tématu chopili vládní sociální demokraté a využili pro to chvíle, kdy byla kancléřka Angela Merkelová na dovolené. Věděli proč tak činí, neboť šéfka německé vlády nechala po několika dnech okamžitě vzkázat, že na nastavení daní z příjmů se nic měnit nebude.
Merkelová totiž jako prvořadý úkol své třetí vlády spatřuje v dosažení vyrovnaného rozpočtu do roku 2015. Bylo by to mimochodem vůbec poprvé od roku 1969, co by se některé z německých vlád něco takového podařilo.
A tím se zřejmě dostáváme k hlavnímu důvodu, proč se vládní politici – včetně Merkelové - nechtějí studené progrese vzdát. To, co vnímají daňoví poplatníci jako projev nespravedlnosti, zároveň garantuje státu mimořádné příjmy do rozpočtu.
Odhaduje se, že v letech 2011 až 2014 mohlo tímto způsob přijít navíc do státní pokladny až 9 miliard eur. A pokud by se na současném nastavení celého systému nic nezměnilo, mohly by se kvůli konjuktuře a zvyšujícím se mzdám vyšplhat dodatečně rozpočtové příjmy do roku 2017 až na něco přes 20 miliard eur. V podstatě jen tak, samo od sebe.
A to je perspektiva, jíž by se asi žádná vláda na světě jen tak nevzdala. Ani Angela Merkelová, a to tím spíš, že rok 2017 bude v Německu opět rokem volebním a německá kancléřka bude určitě chtít předstoupit před voliče s tím, že má splněno a finance státu jsou v pořádku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
