Robert Schuster: Rakouské divadlo s přerozdělováním běženců je určeno domácímu publiku

30. březen 2017

V posledních dnech se postaralo Rakousko o rozruch, když někteří členové tamní vlády oznámili, že jejich země se nebude podílet na přerozdělování uprchlíků v rámci Evropské unie.

Tento relokační program, jenž byl schválen většinou unijních ministrů vnitra před dvěma lety ještě předtím, než Evropu zasáhla migrační vlna, předpokládá, že členské země si mezi sebou rozdělí celkem 160 tisíc běženců z Itálie a Řecka. Na Rakousko mělo podle tohoto klíče připadnout zhruba 1500 lidí.

Protože se ale v průběhu roku 2015 stalo samo cílem uprchlíků, když přijalo 90 tisíc běženců, požádala si Vídeň u Evropské komise o výjimku. Její platnost nyní vypršela a ve velké koalici sociálních demokratů a lidovců se kolem toho strhla bitka.

Zatímco konzervativní lidovci – možná poněkud překvapivě – zastávají názor, že unijní dohodu je třeba naplnit, i když je špatná, začali bít sociální demokraté na poplach. Jejich ministr obrany, Hans Peter Doskozil, jenž se již nějakou dobu veřejně stylizuje do role samozvaného „zlého muže“ chránícího Rakušany před zahraničními uprchlíky i domácími populisty, okamžitě prohlásil, že relokace nepřipadá v úvahu.

Zároveň vyčetl lidoveckému ministrovi vnitra Wolfgangu Sobotkovi, že údajně propásl možnost požádat v Bruselu o prodloužení výjimky. Lidovci si to nenechali líbit a vyrukovali naopak s obviněním, že socialistický kancléř Christian Kern měl v minulosti na evropských summitech opakovaně příležitost upozornit na mimořádnost rakouské situace, což ale neučinil.

Logo

Zahřívací kolo před volbami

Zkrátka, Vídeň v těchto dnech zažívá opět jednu z koaličních šarvátek, které jsou na programu prakticky permanentně a dávají tušit, jak moc si obě strany přejí, aby jejich společnému vládnutí učinily přítrž předčasné volby. Žádná z nich ale nemá odvahu udělat první krok, protože si uvědomuje, že by ji za to veřejnost potrestala špatným volebním výsledkem.

Za normálních okolností by měly permanentní hádky nahrávat populistům z rakouské strany Svobodných. Ale opak je pravdou. V situaci, kdy nejenom lidovci, ale dokonce i sociální demokraté přebrali hlavní téma a argumentaci Svobodných ve věci uprchlíků, je jejich šéf Heinz-Christian Strache stále nervóznější.

Nejenom že, lídři sociálních demokratů Christian Kern a vycházející hvězda lidovců Sebastian Kurz jsou nyní populárnější než Strache, ale jejich oblíbenost by přinesla výrazně lepší volební výsledek i oběma vládním stranám.

Kampaň pře druhým kolem prezidentské volby v Rakousku. Na plakátě kandidát Norbert Hofer

Navíc Strachemu vyrostla konkurence i ve vlastních řadách v osobě kandidáta loňských prezidentských voleb Norberta Hofera. Ten totiž ukázal, jak velký může být potenciál Svobodných, pokud je vede někdo, kdo vystupuje na první pohled umírněně.

A tak je možné považovat současné rakouské divadlo s přijetím uprchlíků jako zahřívací kolo před volbami, bez ohledu na to, kdy se nakonec budou reálně konat. Diváci čili voliči se mohou těšit na pokračování.

autor: rsc
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.