Robert Schuster: Rakousku se po prezidentských volbách ulevilo. Ale na jak dlouho?
Nečekaně jasné vítězství Alexandera Van der Bellena v nedělních prezidentských volbách v Rakousku vyvolalo řadu pozitivních reakcí v celé Evropě.
Německý vicekancléř Sigmar Gabriel například prohlásil, že Evropě spadl kámen ze srdce. Bez ohledu na tato velká slova je třeba pohlížet na výsledek hlasování o nové hlavě státu především rakouskou optikou.
A ta říká, že vyhrál kandidát, který dokázal sjednotit širokou koalici voličů, kteří by jinak za normálních okolností zřejmě k sobě nikdy cestu nenašli: sahala od komunistů, přes Zelené, zahrnovala většinu sociálních demokratů, liberály, stejně tak i část křesťanskodemokratických lidovců. Co je všechny dokázalo spojit, byla osobnost Van der Bellena.
Určitým společným motivem mohl být například i kandidátův jasně proevropský postoj, ale už tady se při bližším pohledu ukazovaly limity a rozdíly, mezi euroskeptickými komunisty a antiglobalistickými Zelenými na straně jedné a například lidovci na druhé straně.
Udržet zmíněnou širokou koalici pohromadě i po volbách se zdá být nemožné a zřejmě by to nebylo ani žádoucí. Zajisté tak brzy znovu ožijí staré spory, především mezi koaličními sociálními demokraty a konzervativci, které budou v očích veřejnosti dál podkopávat legitimitu jejich společné vlády.
Pocit úlevy nebo deziluze?
Komu to všechno prospěje, je nabíledni. Jsou to populističtí Svobodní, kteří dál posílí v průzkumech a budou se blížit směrem ke čtyřicetiprocentní podpoře. A také k očekávanému vítězství v nejbližších parlamentních volbách, bez ohledu na to, jestli proběhnou již na jaře příštího roku nebo v řádném termínu na podzim 2018.
Na rakouské volební neděli je zajímavá ještě jedna okolnost: Norbert Hofer prakticky ještě v tentýž den, kdy prohrál prezidentský souboj, oznámil, že za šest let do něj hodlá znovu vstoupit. Na první pohled to lze považovat za projev zpupnosti, protože nikdo nemůže vědět, co bude za tak relativně dlouhou dobu. Může to být bráno i jako nedostatek sebereflexe u politika, který teprve pár okamžiků předtím utrpěl svou nejtěžší porážku v kariéře.
Ve skutečnosti tím ale dal Hofer najevo, že bude v příštích letech intenzívně pracovat na vytváření vlastní voličské koalice, jež by ho vynesla následně do vídeňského Hofburgu. Pokud se tak bude dít rozumnou formou, nebude mít asi nikdo proti tomu námitky.
Jestliže by tak ale činil politikou otrávené země, kdy by v zákulisí a zejména na sociálních sítích nechal dál šířit pomluvy, jimiž Van der Bellena v minulých týdnech několikrát konfrontoval, a podrýval tak jeho prezidentskou autoritu, bylo by to na pováženou.
Pocit úlevy, který se objevil včera v Rakousku poté, co volby přinesly jasný a těžko zpochybnitelný výsledek, by tak mohl být rychle vystřídán deziluzí z toho, že dosavadní kampaň bude v jiné, možná ještě horší, podobě pokračovat.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
