Robert Schuster: Stále přítomné stíny východoněmecké bezpečnosti Stasi

15. prosinec 2016

Začátkem týdne začala spravovat německou metropoli nová vláda. Tvoří ji trojčlenná koalice sociálních demokratů, Zelených a postkomunistické Levice.

Hned zkraje zaujala především ve dvou ohledech. Jednak svým programem, který snad nevynechává žádnou z domén tradiční levicové politiky. Nový berlínský senát chce například vytlačit automobilovou dopravu z centra města – mimo jiné i z proslulého bulváru Unter den Linden.

Hodlá také liberalizovat drogovou politiku, podporovat sexuální menšiny a rozvíjet solární panely na střechách domů. Berlínská vláda má 10 senátorů a 25 státních tajemníků, což je hodně vysoký počet nejenom na poměry německých spolkových zemí, ale hlavně vzhledem k tomu, že Berlín patří dlouhodobě k nejzadluženějším regionům v Německu.

A právě jeden z těchto státních tajemníků vyvolal v posledních dnech mimořádný rozruch. Jde o 46letého Andreje Holma, jenž se stal státním tajemníkem pro bydlení. Před rokem 1989 totiž tento vystudovaný sociolog pracoval pro komunistickou státní bezpečnost Stasi.

Jeho aktivita začala již během základní vojenské služby, kterou absolvoval hned po maturitě v elitní polovojenské jednotce nesoucí jméno zakladatele a prvního šéfa tajné policie bolševického Ruska Felixe Dzeržinského.

Později se stal regulérním zaměstnancem ministerstva pro státní bezpečnost a začal absolvovat interní důstojnickou školu, která měla nastartovat jeho další kariéru v rámci bezpečnostních složek. Po pěti měsících ovšem padl komunismus a s ním i Německá demokratická republika.

Logo

Udávala sympatizanty Pražského jara

V demokratických podmínkách se angažoval Holm v různých neomarxistických skupinách a také v tradičně silném berlínském squatterském hnutí. Kvůli tomu ho dokonce před lety zatkla policie pro podezření z členství v teroristické organizaci.

Postkomunistická Levice odůvodnila Holmovu nominaci tím, že jako sociolog, který se v minulých letech vědecky zabýval rozvojem měst, je ideálním kandidátem na ministerstvo stavebnictví. Jeho minulost coby kádrové rezervy komunistických represívních orgánů omlouvala. Prý se jednalo o hřích z mládí.

Oba koaliční partneři k tomu mlčeli. Pokud by se postavili na zadní, postkomunisté by s největší pravděpodobností ustoupili a Holma nenavrhli, aby neohrozili levicový vládní projekt – tolik pragmatismu je už politický život ve sjednoceném Německu naučil.

Logo

Souběžně s kauzou Andreje Holma se objevil v Německu další případ, kdy někdo v minulosti prokazatelně spolupracující se Stasi, má nepřímo otevřeny dveře k německé vládě, a tím i k lukrativním veřejným zakázkám.

Řeč je o novinářce a lidskoprávní aktivistce Anettě Kahaneové, která je zakladatelkou a šéfkou nevládní Nadace Amadea Antonia pojmenované na počest první oběti pravicových radikálů ve východním Německu po roce 1990. Tato instituce mimo jiné z pověření německého ministerstva spravedlnosti sleduje a vyhodnocuje aktivity neonacistů na sociálních sítích.

Že Kahaneová s komunistickou rozvědkou spolupracovala, se vědělo. Nové ale jsou archivní informace, s jakým zápalem pro věc tak činila, když například udávala skutečné nebo domnělé sympatizanty Pražského jara.

Oba případy tak ukazují, že i 26 let poté, co východoněmecká Stasi přestala oficiálně existovat, vrhá na současné Německo stále svůj stín.

autor: rsc
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.