Robert Schuster: Švýcarský státní svátek aneb Byli jsme před Evropskou unií a budeme i po ní

Tématem, které se právě na 1. srpna ve Švýcarsku skloňuje stále častěji, je vztah země k Evropské unii.

Co bylo v minulých desetiletích spíše akademickou otázkou, má v poslední době stále širší společenský záběr. I bez formálního členství je Švýcarsko ekonomicky už dávno na Unii, resp. její vnitřní trh navázáno, a to prostřednictvím série tzv. bilaterálních dohod, které od 90. let postupně s Bruselem uzavřelo.

V těchto smlouvách jsou řešeny všechny klíčové otázky týkající se například volného pohybu osob, dopravy, vědecké spolupráce. Dvoustranné smlouvy jsou koncipovány jako balíček a pokud by jedna z nich byla vypovězena, přestaly by platit i ty zbývající.

Čtěte také

A právě jednu z těchto klíčových dohod švýcarští voliči v únoru de facto zavrhli. Konzervativní Švýcarská lidová strana iniciovala zákon proti údajné masové imigraci, který měl v zemi omezit volný pohyb osob, a to i ze zemí Evropské unie a upřednostňovat na trhu práce domácí pracovní síly. Voliči normu v referendu schválili – v neposlední řadě i z obav, že švýcarský pracovní trh zaplaví pracovní síly z Bulharska nebo Rumunska.

Reakce Bruselu nenechala na sebe dlouho čekat. Unie totiž téměř vzápětí přerušila se Švýcarskem jednání o vzájemném obchodu s elektřinou, což mělo de facto začlenit Švýcarsko do připravovaného evropského vnitřního trhu. Stejně tak pozastavila Evropská unie zapojení země do programu vzájemné vědecké spolupráce Horizont 2020 a výměny studentů Erasmus+.

Evropský parlament|foto: European Parliament

Před několik dny navíc zaslal Brusel do Bernu oficiální dopis se sdělením, že trvá na dodržování původní dohody o volném pohybu osob a nesouhlasí s tím, aby byly její podmínky znovu vyjednávány.

Švýcarská vláda tak stojí před dilematem: Buď bude respektovat vůli svých voličů, kteří jí dali na úpravu volného pohybu osob čas do roku 2017, anebo se pokusí dodržet původní dohodu a pokusí se vymoct na Unii ústupky v jiných sektorech. To by se pak dalo případně doma prezentovat jako částečný úspěch.

Čtěte také

V každém případě ale současná situace a zejména euroskeptická nálada obyvatelstva nahrává skupinám, které chtějí zpřetrhat s Bruselem téměř všechny vazby. Jejich hlavním argumentem je, že dosavadní vztahy Švýcarska s Evropskou unií jsou nevyvážené.

V zemi Helvétského kříže se tak stále silněji rozmáhá postoj, který by se dal – volně podle Františka Palackého charakterizovat jako: „Byli jsme před Evropskou unií, budeme i po ní.“