Roman Joch: Česká politika a Čína, krteček a panda
Čínská pandička vycenila na českého krtečka dračí zoubky. Či heraldicky přesněji řečeno čínský drak prostřednictvím velvyslankyně paní Ma vycenil na českého lva své dračí zoubky.
Paní Ma si ztěžovala, že skupina poslanců navštívila Tchaj-wan. Uvedla: „Pro čínskou stranu je nepřijatelné, aby existovalo více pojetí zahraniční politiky ČR, a to jak na úrovni prezidenta republiky, tak i parlamentu, vlády či nevládních organizací. Všechny tyto instituce musejí respektovat politiku jedné Číny.“
Čínští komunisté zkoušejí, co vše mohou, jak daleko můžou zajít, jak moc se jim ustoupí a jak hodně nám dokážou vnutit svou vůli Tato jejich arogance – vskutku, drzost – je důsledkem předchozí servility ministra zahraničí Zaorálka a prezidenta Zemana vůči nim. A měla by být odmítnuta. Je ohavné mnohé z toho, co páchají čínští komunisté Číně, ale věci zašly příliš daleko, když se pokoušejí importovat své autoritářské manýry k nám.
Česká vláda a tudíž i Česká republika má svou politiku vůči Číně, ale pokud si čínští komunisté či paní velvyslankyně Ma nevšimli, toto je stále ještě svobodná země, a tudíž občané s názory své vlády souhlasit nemusí.
Jinými slovy, vládní politika není závazná pro poslance, natož opoziční. Ti s vládním názorem souhlasit můžou, ale taky nemusí. A už úplně z jiného světa je bizarní názor paní velvyslankyně, že nejen vládní instituce, ale i nevládní organizace musejí respektovat politiku jedné Číny.
Co si o sobě myslí, a kde si myslí, že je? Domnívá se snad, že toto je Tibet a ona čínskou vládní komisařkou, která to tu bude mít všechno na povel?
To se mýlí. Česká vláda uznává politiku jedné Číny, ale kterýkoli občan může mít na věc názor jakýkoli – např. i ten, že je jedna Čína a jeden Tchaj-wan.
Tchaj-wan skutečně byl historickou provincií Číny, ale pravdou taky je, že za posledních 120 let – od roku 1895 – se Tchaj-wanu vládlo z pevninské Číny pouhé čtyři roky (1945-49). A samozřejmě, Tchaj-wanu (na rozdíl od Tibetu) se nyní z pevninské Číny nevládne; obyvatelé Tchaj-wanu si vládnou sami.
Tchaj-wan je Čínská republika, která byla založena v roce 1912. Vláda Čínské republiky byla našim spojencem během Druhé světové války. Její šéf Čankajšek byl po válce dokonce vyznamenán Řádem Bílého lva.
V pevninské Číně však probíhala komunistická rebelie, která uspěla a v roce 1949 byla ustavena v Pekingu komunistickým vůdcem Mao Ce-tungem tzv. Čínská lidová republika.
Vláda Čínské republiky – Čankajšek – se uchýlila na Tchaj-wan. Byly tady dvě vlády, z nichž každá si činila nárok, že je legitimní vládou celé Číny. Různé země v různých dobách uznávaly nároky vlád různých.
Od 70. let 20. století je zřejmé, že komunistická vláda v pevninské Číně v dohledné budoucnosti zůstane a je nerealistické očekávat, že vláda Čínské republiky na Tchaj-wanu obnoví svou moc nad celou pevninskou Čínou.
Tato vláda však má moc na Tchaj-wanu. Tchaj-wan je součástí Číny, ale to neznamená, že Tchaj-wanu má nutně vládnout komunistická vláda pevninské Číny. Je možné i něco jako „jedna země (jedna Čína), ale (v jejich různých částech) dva (různé) režimy.“
A to je i pozice České republiky. My neuznáváme Tchaj-wan coby samostatný stát oddělený od Číny. Ale naší pozicí je, že vztahy pevninské Číny a Tchaj-wanu se mají řešit mírovou cestou a jejich definitivní podoba má být určena vzájemnou dohodou.
A mimochodem, objem investic Tchaj-wanu v České republice je mnohem větší než objem investic čínských, je tudíž pro nás zajímavějším obchodním partnerem.
Jinými slovy, paní velvyslankyně Ma splnila své zadání z Pekingu a namístě je vůči ní naše reakce tato: „Madam, Váš názor bereme na vědomí, ale víte, toto je svobodná země. Naši lidé mohou mít názory, jaké chtějí, a taky cestovat, kam jen chtějí. Smiřte se s tím.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
