Rudolf Kučera: Bouře nebo uklidnění na Blízkém východě?

Proslavil se hlavně opakovanými výhrůžkami vůči Izraeli, jehož právo na existenci vždy zásadně zpochybňoval. Nevíme, do jaké míry Írán pokročil ve vývoji jaderné zbraně a zda má již dostatečně silné rakety, které by mohly nést jaderné hlavice na větší vzdálenost. Víme ale, že pokud přes veškerý odpor mezinárodního společenství těchto možností dosáhne, je schopen je pod vedením Ahmadínežáda použít.

Jistě si vzpomínáte, jaké rozhořčení a jaké výčitky se v českých médíích snesly na hlavu amerického prezidenta Obamy, když se rozhodl ukončit projet protiraketového deštníku ve střední Evropě. Nyní by si všichni tito lidé mohli uvědomit, že jsou na světě mnohem větší a vážnější ohrožení, než jakému byla kdykoli vystavena dnešní Česká republika nebo dnešní Polsko.

V poslední době proto Spojené státy vybavují všechny své spojence v regionu Blízkého východu protiraketovými deštníky, aby je ochránily před možným útokem ze strany Íránu. Jsou to Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie, Katar, Kuvajt a další.

Obranné systémy už před časem instaloval Izrael a navíc k tomu dnes přichází nová informace, že se Obamova vláda rozhodla poskytnout Izraeli takové moderní zbraňové systémy, jaké ještě neposkytla žádným svým spojencům, ani těm nejbližším. S nimi získá Izrael rozhodující vojensko-technologickou převahu nad Íránem a bude schopen se nejen bránit případnému raketovému útoku z jeho strany, ale zasadit mu i velmi citelný odvetný úder.

Írán má však nyní jedinečnou historickou příležitost tyto probíhající přípravy na válku když ne zastavit, tak alespoň zpomalit. Ahmadínežád už nemůže být potřetí zvolen prezidentem a Íránci mají možnost si zvolit jiného politického vůdce, Který nepožene Írán do války, ale bude se starat o skutečné blaho lidu. Írán je islámskou republikou, v níž poslední slovo mají šiítští náboženští vůdcové a tak by to mělo zůstat i do budoucnosti. Změnit by se měl pouze prezident se sklony k fašistickému jednání. Přejme proto Íráncům šťastnou ruku ve svobodných a demokratických volbách. Ty poslední v roce 2009 svobodné nebyly a navíc Ahmadínežád všechny následné masové protesty krvavě potlačil.