Thomas Kulidakis: Labutí píseň Roberta Fica nebo slovenské opozice?

13. březen 2018

Odstoupení ministra vnitra Roberta Kaliňáka je další sloka labutí písně, kterou zpívá premiér Robert Fico v zoufalé snaze udržet se u moci. Jestli obětování korunního prince strany Směr-sociální demokracie bude stačit, není jisté.

Jisté ale je, že slovenská opozice by si měla dát pozor, co si přeje, protože by se jí to mohlo splnit. Na Slovensku jsme svědky nemilosrdného politického souboje vedeného všemi dostupnými prostředky, v nichž jsou aktéři jasní. Vládní strana Smer a její koaliční partneři, prezident Andrej Kiska, bouřící se veřejnost v ulicích, média a velká část mlčící veřejnosti, která ale také disponuje volebním právem.

S postupem doby je čím dál zřejmější, že hrůzný čin, po němž zůstaly mrtvá těla slovenského novináře a jeho snoubenky, se stal katalyzátorem nálad na Slovensku, které dlouho doutnaly pod povrchem. Protože čím delší doba od vraždy Jána Kuciaka ubíhá, tím spíše začíná být zřejmé, že o samotnou odpornou vraždu jde až v druhém sledu.

Slovenská veřejnost může dojít brzy k pocitu, že přece jen něco je na slovech slovenského premiéra, když tvrdí, že celou kauzu politicky zneužila opozice, prezident a Ficovi nepříliš nakloněná média. Od takového pocitu je pak jen kousek k vysvětlení, že takový přístup je cynický a jeho nositelé si nezaslouží hlasy voličů.

Od této úvahy je pak kousek k hlasům z lítosti ve prospěch údajně utlačovaného hrdiny Fica, který zemi tak dlouho spravoval, zbavil ji autoritáře Vladimíra Mečiara, vedl ji v souladu s většinovým veřejným míněním do jádra Evropské unie, přijal euro a mohl se označit za „proevropský ostrov“ mezi zeměmi Visegrádu. A za nějž ekonomický růst Slovenska také přišel.

Robert Fico cítí, že jeho politický konec se blíží a nedokáže se s tím vyrovnat

Využít faktor času

Faktor času není vůbec radno podceňovat. Pokud by se například podařilo uspokojivě vyřešit vraždu a třeba prokázat, že neměla s premiérem nic společného, byla by to výhoda pro Roberta Fica.

Mohl by pak pokračovat ve hře na oběť, kterou už začal. A v níž mu uškodily odkazy na George Sorose stejně, jako přílišný důraz na imigraci před volbami v roce 2016. Však také nabral zpátečku a odchod Roberta Kaliňáka označil za státotvorný čin k udržení stability.

Slovenská opozice zopakovala, že měl Kaliňák odejít dávno, nejmenší vládní strana Most-Híd mohla říct, že „její hlas byl vyslyšen“ a lidé v ulicích v pátek pro změnu plánují požadovat demisi celé vlády.

Jenže Robert Kaliňák, spojovaný s řadou údajných korupčních kauz, odešel a vláda se udržet může. Ale i kdyby se neudržela, k vyhlášení předčasných voleb je potřeba více hlasů, než má opozice. Pravidlo absolutní většiny je nemilosrdné.

A i pokud by se předčasné volby uspořádaly, není jisté, že znovu nevyhraje právě Ficův Smer. Čím budou později, tím spíše se Ficovi může dařit hrát oběť. Stejně tak není jisté, že by se slovenská opozice dokázala dát dohromady, protože jednotlivé strany se mezi sebou nesnáší snad jen o něco méně, než nesnáší Roberta Fica. Vládnout v demisi by ostatně Robert Fico také uměl.

Thomas Kulidakis

Na Slovensku se tedy rýsuje pat, z něhož může vyjít lépe ten, kdo dokáže využít faktor času. Robert Fico mezitím může plánovat, stejně jako v minulosti. Sám jsem ho zažil mnohokrát, a vždy byl hřmotný do chvíle, než zjistil, že je třeba vypadat jako chudinka, které ubližují. Jeho hvězda ještě nezapadla, a pokud se vražda brzy nevyřeší v jeho politický neprospěch, může ještě dlouho minimálně poblikávat.

autor: thk
Spustit audio