Thomas Kulidakis: Obamovo poselství Evropské unii a V4

Země V4 čítají dohromady téměř 60 milionů obyvatel. Pokud přičteme občany ostatních zemí bývalého východního bloku, dostaneme se na číslo tvořící zhruba 100 milionů obyvatel.

Chyběli tedy zástupci pětiny Evropanů sdružených ve společném integračním prostoru. Ti byli sice zmíněni v Obamově projevu v Hannoveru, ale pouze jako symbol evropského hesla „sjednoceni v rozmanitosti“.

Obama tím chtěl naznačit, že cesta budoucnosti tkví v pochopení, že všichni jsou především Evropani. Jediná cesta zpět na výsluní, která před starým kontinentem leží po fatálním zničení dvěma světovými válkami, je tudíž jednota a vzájemná solidarita. Válečné požáry připravily Evropu o její výsadní postavení určovatele světového dění.

Čtěte také

Evropané tehdy jako výsledek své rituální sebevraždy válečného běsnění předali pomyslné žezlo vládců světa dvěma novým velmocím – USA a Sovětskému svazu. Moskva svou pozici opustit stále nehodlá, její velmocenskou roli v mezinárodní politice se snaží udržet putinovské Rusko.

I proto je podle Obamy důležitá sjednocená Evropa. Jako obchodní partner, vojenský a diplomatický spojenec. Výhody spojenectví platí oboustranně minimálně do doby, než bude Evropa silná natolik, aby mohla opět tvořit vlastní mezinárodně politickou agendu. A to bez dalšího sjednocení ve všech oblastech nepůjde.

Obama naznačil, že cesta budoucnosti tkví v pochopení, že všichni jsou především Evropani|foto: ČTK/AP, Jens Meyer,ČTK

Obama jako prezident nejmocnějšího státu světa mluvil jasně. Britům doporučil hlasovat pro pokračování členství v Evropské unii. Ostatním užší integraci. A podpořil uprchlickou politiku Angely Merkelové, která je podle něj „strážkyní Evropy“. Sdělil, že čelíme mnoha problémům, ale ty nelze řešit vzbuzováním nacionalistických vášní a svádění všech neduhů světa na muslimy a migranty.

Přitom teoretickým partnerem u stolu by na schůzce státníků mohli být i čeští zástupci. Je to právě český premiér a ministr zahraničí, kteří se snaží vysvětlovat diferencovaný přístup. Ve stylu kvóty nechceme nařízené, přijmeme dobrovolně. Naši budoucnost vidíme v integrované Evropě a spolupráci.

Čtěte také

Jenže jejich boj je často rovným dílem osamělý jako příliš tichý. Také personál a materiál, který směřoval na Balkán i do nečlenských zemí, mohl směřovat mnohem dříve do Itálie a Řecka. Takto vše vypadá jako snaha sedět na dvou židlích, což nepůjde donekonečna. Blíží se okamžik, kdy bude třeba se rozhodnout.

Obamovo opomenutí nových členských států lze tedy číst jako zhodnocení jejich nynějšího postoje ke koalici ochotných zemí bývalé západní Evropy vedených Německem. Je to nepříjemné a nepříliš lichotivé vysvědčení čtvrt století směřování z východu na západ. Zaslouží se patřičné zamyšlení nad tím, kdo jsme, kam jdeme a kam směřujeme.

Další komentáře z dnešních Názorů a argumentů si můžete poslechnout v našem audioarchivu.