Thomas Kulidakis: S trochou štěstí na balkánském dobrodružství ČEZ neproděláme

Na výsledku obchodu by mělo záležet každému občanovi České republiky, protože 70 procent akcií vlastní přes Ministerstvo financí český stát, tedy my všichni. Pokud by se nepodařilo uzavřít výhodný obchod, prodělá zprostředkovaně každý z nás.

Balkánské dobrodružství firmy ČEZ se týká jmenovitě Albánie, Bulharska a Rumunska. Zatímco v posledně jmenovaném státě se polostátní firmě více méně daří, z Albánie se jí podařilo odejít v roce 2014. Hrozbu mezinárodní arbitráže albánská vláda vyřešila dohodou o výplatě 100 milionů eur.

Kolem celé kauzy bylo mnoho nejasností, včetně údajně podezřelých peněz zaslaných ČEZem v roce 2009 na účet albánského lobbisty. Říká se ale konec dobrý, všechno dobré a albánské dobrodružství ČEZu je minulostí.

V případě Bulharska platí, že od vstupu našeho energetického giganta do země uplynulo symbolických 13 let. Pro pověrčivé by tento údaj mohl být neblahým znamením doprovázejícím dosavadní problémy celé investice. ČEZ v Bulharsku teď prodává balík sedmi firem, z nichž je nejvýznamnější ta, která měla na starost obsluhovat prostřednictvím distribuční sítě přibližně tři miliony obyvatel Bulharska.

Stožáry vysokého napětí|foto: Jan Bachorík

Vzhledem ke skutečnosti, že dodávky energie jsou pro každou zemi naprosto zásadní a strategické, celé působení ČEZ v Bulharsku provázela patřičná pozornost státních úřadů i obyvatel. Svítit a topit se totiž musí a nespokojenost obyvatel se projevila například v roce 2013. Tehdy Bulhaři demonstrovali proti vysokým cenám elektřiny a obviňovali mimo jiné také ČEZ. Vše bylo jedním z důvodů rezignace tehdejší vlády.

Aby Bulhaři měli dostatek elektřiny

Politikum se stalo také z momentální snahy ČEZ po prodeji elektrárny ve Varně finálně odejít. Dozorčí rada ČEZ schválila obchod s bulharskou firmou Inercom, která má údajně zaplatit za zbývající aktiva ČEZ přibližně osm miliard korun. Jedná se o střední odhad, protože se operuje s částkou pohybující se od sedmi a půl do devíti miliard. Což by mělo odpovídat tržní ceně, podle ČEZ ji dokonce přesahovat.

Je ale třeba myslet na původní investici, podle současného kurzu přes sedm miliard, inflaci, ale také dosavadní obraty. Takže se spíše zdá, že v případě úspěchu budeme na svém.

Do celé věci se ale vložili také bulharští politici, přičemž především opozice vyslovila dvě zásadní výhrady. Za prvé, firma Inercom je spíše malá, její aktiva jsou něco přes miliardu korun, měla by ale převzít podnikání s ročním obratem skoro dvě miliardy. Doposud se soustředila hlavně na fotovoltaické parky plus revitalizaci panelových domů.

Za druhé, financování jí přislíbily tři místní banky, které ale možná pod tlakem úřadů z obchodu vycouvají a majitelka Inercomu se zná s bulharskou ministryní energetiky. Ta už nabídla svou rezignaci, premiér Bojko Borisov ji odmítnul. Vyzval ale bulharskou centrální banku a zpravodajskou službu k prověření transakce a s Inercomem jedná o odkoupení kontrolního balíku nebo přímo celé firmy.

Thomas Kulidakis|foto: Khalil Baalbaki

S tím ovšem musí souhlasit ČEZ, který prosadil do smlouvy klauzuli zakazující přeprodej akcií po dobu pěti let. O návrhu se právě v Praze jedná a výsledky se brzy dozvíme. Celý případ má také přesah do České republiky. Nejen proto, že bulharský premiér volal svému českému protějšku. Pokud se ČEZu nezadaří, proděláme všichni.

Premiér v demisi Andrej Babiš už delší dobu kritizuje šéfa energetické společnosti Daniel Beneše a případ mu poskytuje potřebnou munici. Ostatně bulharská média uveřejnila stránku z neveřejné zprávy ČEZ, kterou prý jim měl zprostředkovat náměstek českého Ministerstva financí Ondřej Landa.

Bude tedy zajímavé sledovat další vývoj. Prozatím dobrý výsledek by byl, aby Bulhaři měli dostatek elektřiny, my jsme neprodělali na investici, která se na začátku nezdála tak špatná a nepoškodily se vztahy našich zemí.