Thomas Kulidakis: Visegrádský poker a Česká republika
Době velkých ideálů svítících svým následovníkům do tmy a ostrých politických soubojů ve veřejné aréně rozhodně neodzvonilo.
Stačí se podívat na konfliktní vztahy Maďarska a Polska s velkou částí Evropské unie. Nebo na aktuální spor šéfa budapešťské vlády Viktora Orbána s miliardářem a filantropem Georgem Sorosem. A varšavské vlády vedené Beatou Szydlovou s šéfem rady unijních států Donaldem Tuskem.
Předmětem hádek nejsou tak nudné věci, jako výše daní, tedy jestli mají občané nebo firmy platit o procento míň nebo víc. Ani tak běžně otázky jako je kvalita zdravotnictví, školství nebo dopravní infrastruktura. Veřejně dávají aktéři na odiv věrnost určitým hodnotám, které před svými potenciálními voliči i evropskou a světovou veřejností vydávají za zlatý grál lidského štěstí.
V případě Polska se jedná o určitou konzervativně křesťanskou politiku smíšenou s národovectvím a obranou polských zájmů. Maďarsko nezůstává nijak výrazně pozadu s tím, že ochranu maďarských zájmů doplňuje o údajnou obranu zájmů celé Evropy před migranty.
A tak Polsko čelí kritice kvůli změnám, které Varšava nazývá reformami a její odpůrci destruováním liberálně demokratického zřízení a principů právního státu. Poslední výstřel v celém sporu je prohlášení šéfa rady unijních členských států Donalda Tuska.
V4 čeká na novou českou vládu
Ten poměry v Polsku přirovnal k putinovskému Rusku a přidal se k polské opozici stejně jako několikrát dříve. Čirou náhodou Tuskovi končí v roce 2019 funkční období v Evropské unii a mohl by kandidovat rok poté na funkci polského prezidenta.
V Maďarsku si premiér Orbán našel vnějšího nepřítele, který má podle něj ďábelský plán v podobě záměrné destrukce současné podoby Evropy. Jsou jím bruselské elity, některé členské státy a miliardář Soros. Ten, jehož peníze Orbán v 90. letech zčásti použil na svá studia.
Sám jsem byl svědkem situace, v níž maďarský premiér při svém projevu v rámci setkání zemí Dunajského regionu předvedl pozoruhodnou slovní ekvilibristiku. Bruselu a bohatším členským státům v jedné větě vzkázal požadavek na více peněz z evropského rozpočtu pro chudší země a zároveň je obvinil z onoho plánu změny demografické podoby současné Evropy migrační politikou.
Vše výše popsané by mohlo být zdařilým kouskem, který se dá v případě zájmu o politiku sledovat jako film v kině. Jenže reálné dopady se odrážejí také v debatách zasahujících i Českou republiku. Tak například se zase a znovu objevují návrhy podmínit evropské fondy dodržováním principů právního státu a podobně.
V rámci V4 se Slovensko snaží distancovat a všemožně směřovat do takzvaného jádra Evropské unie. V případě Prahy se stále vyčkává na novou vládu a směr, který nabere. Bude si muset zvolit, protože za široká záda Maďarů a Poláků se věčně skrývat nelze. Visegrádská spolupráce ale - zdá se - prozatím bere za své.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
