Tomáš Procházka: Soumrak českého hokeje?

7. leden 2016

V noci na dnešek byly v Helsinkách rozdány medaile pro tři neúspěšnější týmy ostře sledovaného hokejového šampionátu pro mladé hráče do dvaceti let. Vystoupení naší reprezentace vzbudilo opět spíše rozpaky.

Abych parafrázoval Vlastu Buriana, čekali jsme medaili, ale ta nepřišla, neb na nás zkrátka žádná nevyšla – a přesně tak je tomu už plných deset let. A upřímně řečeno, není se čemu divit.

Letos zakončil náš tým své účinkování na turnaji ostudným debaklem 0:7 s Američany, v tomto kontextu nepůsobí celkové páté místo nijak hrozivě, pokud se ovšem dokážeme smířit s tím, že jde momentálně opravdu o naše juniorské maximum, na něž v těchto letech stačíme.

Bohužel, celý problém je podstatně složitější a netýká se zdaleka jen „dvacítky“. Prostým faktem zůstává, že český hokej, stejně jako třeba slovenský, obecně vyklízí pozice na stupních vítězů, na něž jsme byli po šest desetiletí zvyklí. Nejlépe to demonstrovalo letošní květnové mistrovství světa, pořádané v Praze a Ostravě.

Čtěte také

Nabídlo vynikající fanoušky, nezapomenutelnou atmosféru v halách i mimo ně a nakonec také výběr toho téměř nejlepšího, co má náš hokej momentálně k dispozici. Přes všechny zmiňované výhody, včetně povoleného „domácího větru v zádech“ to nakonec nestačilo na víc než na čtvrté místo.

Musíme si zkrátka přiznat, že ze zlaté generace Jágra, Haška, Reichla, Ručínského a mnoha dalších už zbývá pouze prvně jmenovaný, který navíc za měsíc dovrší neuvěřitelných 44 let. Pryč jsou doby slavného Nagana i tří po sobě jdoucích zlatých medailí ze světových šampionátů, jakož i dvou triumfů z juniorských mistrovství světa na přelomu tisíciletí.

Letos zakončil náš tým své účinkování na turnaji ostudným debaklem 0:7 s Američany, v tomto kontextu nepůsobí celkové páté místo nijak hrozivě

Taktéž už dobrých 10 let nezískal žádný Čech hrající v NHL žádnou z prestižních trofejí. Naposledy to byli právě Dominik Hašek a Jaromír Jágr. V první desítce kanadského bodování nejslavnější hokejové ligy nenajdete ani jednoho Čecha, natož Slováka. Rok co rok se počet našich hokejistů v NHL snižuje – taková je realita.

Dobré karty teď drží pevně v ruce jiní – a my s údivem i lehkou závistí sledujeme skvělou líheň nových talentů, které dodává světovému hokeji Švédsko či Finsko, a samozřejmě tradičně Kanada, Spojené státy i Rusko.

Čtěte také

Samotné důvody našeho pozvolného opouštění čelních pozic přitom není nikterak složité pojmenovat. Už před dvěma roky jsem měl možnost hovořit s Jaromírem Jágrem, a shodli jsme se na dvou věcech : že kvalitní a početná generace 70. let už s hokejem končí, a za ní zeje velká díra. To samozřejmě není nic objevného.

Co je ale neméně důležité, ač to mnozí neradi slyší – právě tato jedinečná Jágrova generace prožila minimálně svá žákovská léta ještě za éry bývalého režimu. A ten, jak známo, využíval sport ke své prezentaci a investoval do něj rok co rok nemalé finanční prostředky, které se dnes horko těžko a mnohokrát i bezúspěšně obstarávají prostřednictvím sponzorů.

Jaromír Jágr

A Jágr, pověstný svou tvrdou dřinou, mi navíc připomněl, že oproti dnešku byli tehdy trenéři podle něj přísnější. On sám tréninky vnímal jako těžký dril, který ovšem později ocenil a ve své kariéře skvěle zúročil.

Snad potěší, že sousedův dům taky hoří. Byť ne tolik - totiž i Rusové, bezkonkurenční hegemoni 70. a 80. let, kteří ovšem museli – stejně jako my – začít po rozpadu Sovětského svazu hledat zcela nový systém – se nyní horko těžko vracejí na své pozice.

Čtěte také

Dokonce i země s tak dlouholetou hokejovou tradicí jako je například Švédsko, vychovávající skvělé hráče, se naopak citelně potýká s klesajícím zájmem ze strany fanoušků, kteří dávají před hokejem přednost i florbalu. A důvod je stále stejně prozaický – to jest peníze.

Jaká je budoucnost nejrychlejší kolektivní hry, když jen základní výstroj pro začínajícího žáčka, nedotuje-li ho svaz, vyjde dotyčného rodiče v průměru osmkrát dráž než právě v případě florbalu? Opravdu těžko odpovědět. Hokej je sport celkově nákladný a jen díky dotacím Českého svazu ledního hokeje se zatím nezařadil mezi sporty typu golfu, či tenisu, patřící neodmyslitelně k životnímu stylu těch majetnějších.

Můžeme jen optimisticky doufat, že pozitivně se vyvíjející ekonomické ukazatele tuto finanční disproporci učiní postupem času akceptovatelnou, a výsledkem bude další slibná generace, která znovu vrátí český hokej na stupně vítezů. Čekat, že se nám nový Jágr a Hašek brzy objeví mezi potomky těch, kteří na to takzvaně mají, to by bylo asi hodně naivní, co říkáte?

autoři: tpr , Tomáš Procházka
Spustit audio