Týden očima Petra Schwarze: Jak je důležitá ledová voda
V prvním kole přímé volby hlavy státu získal nejvíce hlasů dosavadní prezident Miloš Zeman, ve druhém kole se utká s dlouholetým předsedou Akademie věd Jiřím Drahošem.
Zeman získal více hlasů, Drahoš zase podporu všech těch ostatních kandidátů, kteří se mohli pyšnit aspoň nějakou podstatnější voličskou přízní, druhé kolo bude tedy zřejmě velice těsné a možná bude rozhodovat každý hlas. A vzhledem k tomu, že už létají vzduchem oblíbené kýble vyfabulované špíny, nelze než doporučit pro následující týden důkladnou duševní hygienu.
Menšinová vláda premiéra Babiše podle očekávání nezískala důvěru Poslanecké sněmovny a schválila si svou demisi - jenže nějakou dobu nebylo jasné, kdy si prezident udělá čas, aby tu demisi přijal, protože měl plné ruce práce s přípravou na televizní diskuse se svým prezidentským protikandidátem Drahošem, ano, na ty diskuse, do kterých už před půl rokem oznámil, že nebude chodit. Slovo dělá muže.
Ale zpět. Debakl vlády ve sněmovně vyvolal otázky, co vlastně celá ta šaráda měla znamenat, když od počátku se žádná dostatečná podpora nebo aspoň tolerance Babišova kabinetu nikde nerýsovala a na tom se nezměnilo nic až do hořkého konce.
Jestli tedy ono stále vzývané manažerské řízení státu znamená, že se dělají neprůchodné kroky a čeká se, jestli náhodou něco nepřiletí z nebe či snad z Hradu, či já nevím odkud, pak by asi bylo lepší se vrátit k oněm zdlouhavým ne příliš navenek atraktivním způsobům běžné parlamentní demokracie.
Hnutí ANO utrpělo navíc v závěru týdne další citelnou porážku - stejně jako minulá Poslanecká sněmovna před volbami, tak i tato Poslanecká sněmovna nově zvolená se rozhodla vydat šéfa hnutí Babiše i jeho pravou ruku Faltýnka k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo a vůbec nebrala ohled na to, že je teď z Babiše pan premiér.
Koupel jako pokání?
ANO nezískalo podporu u žádné jiné strany či hnutí a nepomohly ani dlouhé emotivní výlevy u sněmovního mikrofonu. I v této atmosféře ale výrazně zazvonila Babišova slova, že v této zemi je možné objednat si trestní stíhání. To je právě ten problém, když je někdo zároveň předseda vlády a zároveň obviněný ze zločinu.
Obviněný má samozřejmě před svými soudci i veřejností právo se hájit všemi možnými prostředky, včetně obvinění státní moci z toho, že je zkorumpovaná.
Pokud však stejné obvinění pronese čelný vládní představitel, už čtyři roky významnou měrou spoluzodpovědný za stav státu, nota bene premiér a předseda hnutí, které právě resort justice mělo poslední čtyři roky na starost, a pokud k tomuto obvinění navíc jeho podřízený ministr spravedlnosti přes výzvy opozice není schopen či ochoten říci ani slovo, je potřeba klást velice vážně otázku, jestli v dané chvíli onen čelný politik vůbec myslí na nějaké zájmy státu, nebo jen na zájmy své osobní.
Začali jsme u prezidentských voleb, tak u nich i skončeme. V Rusku je budou mít za dva měsíce, tam ale není pochyb, že Kreml bez problémů uhájí Vladimír Putin.
Zdravotní stav kandidátů ale hraje celkem vždy důležitou roli, takže není divu, že Putin demonstroval před kamerami svou kondici koupelí v díře v ledu vysekané pro něj do hladiny zamrzlého jezera, kam se odebral po slavnostních bohoslužbách ke konci pravoslavných Vánoc.
Ale vzhledem k tomu, že tento týden zaskočil Putin pravoslavné představitele svým pozoruhodným přirovnáním komunismu ke křesťanství a především Lenina ke svatým, mohla mít ta koupel i rysy jakéhosi pokání.
Ať se nám ledových koupelí dostává pouze tehdy, kdy si je budeme přát, přeje posluchačům Českého rozhlasu Plus, sobě i celému světu Petr Schwarz.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.