U Jiřího Drahoše zafungovalo, že dokázal nepolarizovat, říká Patrik Eichler

14. leden 2018

Miloš Zeman, nebo Jiří Drahoš? Jeden z nich se za 13 dní stane prezidentem republiky. V prvním kole získal stávající prezident Zeman necelých 39 % hlasů, bývalého předsedu Akademie věd Jiřího Drahoše podpořilo přes 26 % voličů. Rozdíl mezi nimi tak je zhruba 600 tisíc hlasů.

Ústavní právník Aleš Gerloch hodnotí proběhnuvší první kolo prezidentských voleb jako z právního hlediska v pořádku. Rozdaných pět obálek navíc oproti registrovaným v jednom volebním okrsku není pro celkový výsledek důležitých a pro zneplatnění voleb by muselo dojít k hrubému porušení, které by mohlo ovlivnit výsledek voleb.


Hosté speciálu:
Aleš Gerloch, ústavní právník
Tomáš Kostelecký, ředitel Sociologického ústavu AV ČR
Erik Best, americký novinář žijící v Praze
David Klimeš, hlavní analytik týdeníku Ekonom
Patrik Eichler z deníku Referendum
Tomáš Lebeda, politolog, vedoucí Katedry politologie a evropských studií FF UPOL

Důvodem pro napadnutí voleb nejsou podle Gerlocha ani drobné incidenty, jako napadení Miloše Zemana aktivistkou hnutí Femen, nebo šířící se výzva, že voliči Miloše Zemana nemusí chodit k prvnímu kolu voleb, protože postupuje automaticky do druhého.

Patrika Eichlera z deníku Referendum nejvíce překvapil slabý výsledek Mirka Topolánka: „Čekal bych přeci jen, že část voličů dokáže oslovit tím protievropským a protiuprchlickým slovníkem, který v kampani používal.“

Hlavní analytik týdeníku Ekonom David Klimeš zdůraznil paradox, že těsnější výsledek prvního kola prezidentských voleb před pěti lety byl pro Miloše Zemana příznivější než nynější větší náskok:

„Dostáváme se do paradoxu, kdy 600 tisíc hlasů rozdílu je obrovské číslo. Jiří Drahoš musí nejprve poskládat 600 tisíc hlasů, aby startoval na stejné pásce s Milošem Zemanem a utkal se o ty zbývající, na druhou stranu, Miloš Zeman je tak radikálně vyhraněný, že je pro něj problematické sehnat někde hlasy, které by ho dovedly k polovině všech.“

Ředitel Sociologického ústavu AV ČR Tomáš Kostelecký zdůraznil, že součet hlasů prvních tří nepostupujících kandidátů, kteří nejsou nakloněni současné hlavě státu, je mnohem větší než nynější 12% rozdíl, který mezi Zemanem a Drahošem panuje. Dodal ale, že tak jednoduché to není, protože lidé mění názory a ne všichni voliči se budou řídit doporučením svých kandidátů.

Podle amerického novináře žijícího v Praze Erika Besta by se měl Jiří Drahoš snažit získat ty voliče ostatních kandidátů, kteří ho podporují, a ne se pokoušet přetáhnout voliče z tábora Miloše Zemana.

Politolog Tomáš Lebeda soudí, že druhé prezidentské volby přinášejí jinou situaci, protože jeden z kandidátů svou pozici obhajuje a proti němu stojí jeho vyzyvatelé. „Kampaň vyzyvatelů připomínala jakési primárky na to, kdo se utká s Milošem Zemanem. Ty primárky máme za sebou, druhé kolo bude vypadat velmi odlišně,“ říká Lebeda.

Co zafungovalo u Jiřího Drahoše? „Dokázal nepolarizovat, to je rozdíl oproti volbám v roce 2013. Jiří Drahoš kombinuje elektorát tehdejších kandidátů Jana Fischera a Karla Schwarzenberga. Má silnou pozic v Praze, kde měl Jan Fischer svá volební minima, a zároveň má silnou pozici ve stejných regionech jako Karel Schwarzenberg,“ vysvětluje Patrik Eichler. Polarizující postavou voleb je naopak podle jeho názoru Miloš Zeman.

Bylo smyslem kandidatury Mirka Topolánka, aby Miloš Zeman nevyhrál v prvním kole? A je volební účast důležitá pro sílu mandátu? Poslechněte si celou debatu.

autoři: Michael Rozsypal , jpr
Spustit audio