Zdeněk Velíšek: Džihád ve Francii?

8. leden 2015

Nezůstalo u jednoho atentátu. A právě tenhle fakt rozptyluje naději, že akt bestiálního terorismu v redakci Charlie Hebdo byl pouze pomstou za karikatury proroka Mohameda, a že tedy jde o akt právě tak ojedinělý, jako byl před téměř třemi lety útok na židovskou školu v Toulouse na jihu Francie.

Ten byl spáchán jednotlivcem bez spojení s kteroukoli z teroristických centrál. Dnes visí ve Francii ve vzduchu otázka, zda se nezačíná naplňovat výzva pohlavárů hnutí Islámský stát adresovaná jejich přívržencům: Zabíjejte občany západních zemí všude, kde je to možné. Tato slova zazněla už v září loňského roku, tuším, že přímo z úst lídra hnutí IS Bagdádího.

Včerejšek a dnešní ráno připomněly tuto hrozbu francouzským politikům velmi brutálně. Nebezpečí, které by hrozilo nejen Francii, kdyby se našli nebo kdyby do Evropy přišli vykonavatelé této výzvy, by nespočívalo jen v ohrožení či ztrátě dalších desítek či stovek životů, obětí potenciálních atentátů.

Čtěte také

Mnohem větší nebezpečí představuje pro Francii a další evropské státy možnost, že už pouhý strach ze zločinů islamismu vyvolá nesnesitelné napětí a pak třeba i nezvládnutelnou konfrontaci mezi většinovým obyvatelstvem a muslimskými komunitami.

V mnoha někdejších koloniálních metropolích jde o milionové menšiny, jen částečně integrované do společnosti. Částečně a nedostatečně. Přesto ve svém celku zůstávala přistěhovalecká komunita zatím v klidu; masově nikdy nereagovala na podněty džihádistů.

Paříž truchlí nad smrtí 12 novinářů z časopisu Charlie Hebdo

Dá se dokonce říci, že Al-Káida před lety v Evropě de facto ztroskotala právě proto. Pro miliony běženců z muslimských zemí byla Francie, Evropa po dlouhá desetiletí opravdovým útočištěm, pro poslední generace je jedinou vlastí. I když v dobách krize macešskou.

Jejich historický a pouze teoretický domov - Blízký východ, Maghreb, africké země, je buď v plamenech, nebo přinejmenším v dramatickém přerodu. Tam budoucnost hledat ani nemohou.

Čtěte také

V současné situaci teď musí jak většinové obyvatelstvo, tak muslimské komunity - dnes ve Francii - zítra třeba v jiné evropské zemi - počítat s tím, že džihádisté ať už z Al-Káidy či IS budou organizovat či podněcovat atentáty na našem kontinentu s úmyslem nikoli jen zabíjet, terorizovat, ale s úmyslem vyprovokovat konfrontaci mezi miliony evropských muslimů a většinovým obyvatelstvem, a tak Francii či část Evropy destabilizovat, a nakonec rozvrátit.

Jedna věc je tedy zabránit všemi prostředky atentátům, druhá, ještě snad důležitější, je udržet klidné soužití většiny s menšinami. Muslimské menšiny mohou dnes dokonce hledat oporu ve většinové společnosti proti šíření atmosféry džihádismu uvnitř svých komunit.

Modlící se musli

Džihádisté umějí donucovat ke spolupráci či poslušnosti terorem, vraždí i souvěrce, nejen jinověrce, řečeno jejich terminologií. V rétorice francouzských politiků je od včerejška cítit, že si nebezpečí pokusu o rozvrácení klidu a soužití ve francouzské společnosti opožděně uvědomili. Vyzývají k jednotě.

U nás existuje tendence vykládat to jako výzvu k jednotě Francouzů proti nebezpečí, které spočívá v islámských komunitách jako celku. Ale ve skutečnosti se francouzští politici obracejí svými výzvami k jednotě a k semknutosti k celé francouzské společnosti včetně komunit nefrancouzského původu.

Jde tu o jednotu proti nebezpečí rozvratu ve společnosti, který by nastal, kdyby propuklo otevřené nepřátelství mezi většinovým obyvatelstvem a francouzskými muslimy.

autor: Zdeněk Velíšek
Spustit audio