Zdeněk Velíšek: Od prvotního šoku k chladným hlavám

30. červen 2016

V týdnu mezi britským referendem a včerejším summitem Evropské unie, který měl řešit otázku: Co teď s naší Evropou? - bylo už předem odevšud slyšet v různých podobách jednoduchou, zdánlivě logickou odpověd: Reformovat ji, postavit ji na nový základ, vymyslet ji znovu s jinou náplní.

Nebo dokonce: uspořádat refendum a taky z unie vystoupit. Ale na summitu sedmadvacítky převládla jiná logika: Unie si nemůže dovolit být zároveň v rekonstrukci a kompetentně řešit akutní problémy. Už samotné hledání směru té rekonstrukce - zda k větší soudržnosti nebo naopak k návratu kompetencí na národní úroveň - už to by unii rozdrobilo.

Nebyla by v stavu zaujmout jednoznačnou pozici ani vůči současnému přešlapování Británie před vytažením kotvy a odplutím od evropských břehů. A právě situace, která nastala v Británii vyžaduje, aby s ní unie svůj příští vztah k ní dojednávala jako pevný celek s takovou globální autoritou, jakou má ve své dnešní podobě.

Teď ji nemůže začít podkopávat. Není možné otevřít dokořán dveře pochybám o smyslu dosavadní Evropské unie a nápadům na založení nějaké jiné. Už proto ne, že i Britům by se ještě víc rozkmitala střelka na kompasu. Chtěli si brexitem upevnit svou identitu, zbavit ji přítěže, kterou měla být příslušnost k Evropě.

Teď ale jakoby si uvědomili, že ta příslušnost k Evropě a spoluúčast - i když rezervovaná - na uvádění v život a šíření evropské myšlenky je součástí jejich identity. Viditelně chtějí svůj vztah k Evropské unii i po brexitu zachovat na co nevyšší úrovni.

Euroskepse je umělá

Představitelé unie musí urychleně pracovat na tom, aby ukončili období nejistoty, které odchod Británie vyvolává

Začínají vést na domácí půdě debatu o tom, jak hodnotu toho vztahu zachovat v co nejméně narušené podobě, a ne o tom, jak na Evropu a svou roli v ní co nejsnadněji zapomenout.

Není myslitelné před jejich očima dnes evropskou strukturu zdiskreditovat přiznáním, že potřebuje generálku. Takže evropští státníci se včera v Bruselu usnesli, že k tomu, co Evropská unie opravdu do budoucna potřebuje, se vrátí v září v Bratislavě.

Je tu ale jiná priorita, kterou by neměli odkládat ani o den: nutnost přiblížit Evropskou unii občanům. Slyšíme to i od českého premiéra. A je pro to dokonce příznivá situace: Od Londýna či Glasgowa po Varšavu či ještě dál probleskuje v nejrůznějších politických prohlášeních přiznání faktu, že nezanedbatelnou dimenzí současného života našich národů je dimenze evropská.

Naproti tomu ale že důvěra veřejnosti ve svazek národů v Evropské unii upadla. Už jen chybí říci proč: Proto, že politické garnitury dlouho trpěly - a některé i pěstovaly ve veřejnosti neznalost toho, čím vlastně unie je, neznalost jejích možností, jejích kompetencí a ignorování jejích úspěchů a přínosů. I tohle přivedlo tak vysoký počet lidí v Evropě k současným pochybám o smyslu evropské integrace.

Překonat tuhle uměle vypěstovanou euroskepsi a přesvědčit veřejnost o významu evropských mechanismů třeba pro udržování právního státu, ale hlavně pro soudržnost a společnou sílu evropských demokracií a pro bezpečnost a klidný život našich národů, to nebude snadné a od politiků to bude chtít plné nasazení.

Další komentáře z dnešních Názorů a argumentů si můžete poslechnout v našem audioarchivu.

autor: Zdeněk Velíšek
Spustit audio