Zdeněk Velíšek: Sněmování ultranacionalistů v Praze
V sobotu uspořádali v Praze lídři antievropských nacionalistických stran seskupených v Evropském parlamentu jako Evropská strana národů a svobody, svou mezinárodní konferenci.
Umožnilo jim to pozvání českého Hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury. První ohlasy této události v evropském tisku vyvolávají dojem, že vyhlášení bojovníci proti islamizaci Evropy a za vystoupení svých zemí z Evropské unie nepřijeli do Prahy jen proto, aby posílili pozice českých nacionalistů a aby Okamurovu SPD a jeho osobně vzali mezi sebe.
Evropa nepřehlédla, že jejich pražské sněmování se koná v okamžiku jmenování nové české vlády a jejího vstupu na politickou scénu republiky i Evropské unie a že tedy cílem té konference je také vzbudit dojem, že nejen radikální nacionalisté, ale Česká republika jako stát se může začít přibližovat jejich antievropským pozicím.
U nás bychom zase neměli přehlédnout, že v Praze rokovala v sobotu hnutí, od kterých se v jejich zemích demokratické a proevropské strany zřetelně distancují. Platí to i v Británii. Tam lídři národní kampaně za odchod z Evropské unie před loňským referendem výslovně odmítli spojení s podobnou kampaní organizovanou separátně UKIPEM a vedenou Nigelem Faragem.
Na naši republiku a pravděpodobně i na celou V4 by teď patrně mělo fatální dopad, kdyby měl kdokoli v demokratické Evropě důvod k domněnce, že sněmování radikálně nacionalistických a výslovně antievropských hnutí v české metropoli znamená, že u nás ještě někdo jiný než Okamurova SPD sympatizuje s jejich politickým postoji.
Nebezpečí pro jednotu a kompaktnost Evropy
K těm mimochodem patří i otevřený příklon k Putinovu Rusku. A v této souvislosti bychom u nás neměli pouštět ze zřetele, že Kreml nikdy nebývá lhostejný k pohybům na evropské politické scéně.
Za jeden z takových pohybů můžeme bezpochyby považovat nový pokus Mariny Le Penové a jejích spojenců z některých dalších evropských států o novou ofenzívu v každé ze zemí, kde jim vítr z plachet vzaly letošní volby. Marine le Penová málem vyhrála ty francouzské prezidentské. Není moc přehnané myslet si, že jen její osobní selhání v závěru kampaně uchránilo Francii před nacionalistickým pučem.
Teď vyslala Le Penová i ostatní účastníci pražské konference evropským demokraciím nový rádoby důkaz, že letošní volební porážky je nesrazily na kolena, ba naopak, že ona i její spojenci teď vidí příležitost ke společnému útoku na evropskou jednotu. Povzbudil je k tomu fakt, že v politické aréně mnoha evropských zemí - například ve Francii zůstává po propadu stran konvenční pravice a levice hodně uvolněného místa.
A dodnes je nemá kdo vyplnit. Bylo by dobré, kdyby Praha vyslala do Evropy bez dlouhého otálení signál právě opačný. Vláda, která se právě ujímá svých povinností, dostává po své prezentaci na summitu v Bruselu novou, ještě lepší příležitost stvrdit svou proevropskou orientaci něčím víc než jen slovy.
Ponechávat volné pole útočnému nacionalismu se jinak může kdykoli stát mnohem větším nebezpečím pro jednotu a kompaktnost Evropy i pro stabilitu jejích členských zemí, než za jaké se považuje imigrační vlna.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
