Zemanova aureola jako by pohasínala, myslí si komentátor Jelínek

13. leden 2018

Do druhého kola prezidentských voleb postoupili dosavadní hlava státu Miloš Zeman a Jiří Drahoš, bývalý předseda Akademie věd, který byl dlouhodobě jeho nejsilnějším vyzyvatelem. Je to překvapení, nebo není?

„Neřekl bych, že to je překvapení – možná příjemné překvapení, že žádný nepostoupil hned z prvního kola do prezidentského úřadu,“ hodnotí Jefim Fištejn, komentátor Rádia Svobodná Evropa.

„Nepokládám 12% odstup za nějaké dramatické vítězství, protože všechno ostatní se rozdělilo mezi dalšími kandidáty. Všechno rozhodne druhé kolo. Mnohé bude záviset na účasti voličů. (…) Paradoxně znovu a poprvé v této kampani bude mnohé odviset od výsledků televizních duelů,“ doplňuje Fištejn.

Výsledek není překvapivý ani podle Davida Klimeše, hlavního analytika týdeníku Ekonom. Přiznává, že on sám měl představu, že Miloš Zeman získá přes 40 % hlasů.

„Je to souboj, který je možná ten nejlepší, protože je skutečně všechno otevřeno a velmi těžko tipovat, na čí stranu se přikloní vítězství. Možná ještě poslední dvě věci: tipoval jsem, že lépe uspěje pan Topolánek – myslel jsem si, že bývalý český premiér má na lepší výsledek, než kterého docílil. A vůbec jsem nečekal, že pan Fischer uspěje tak, jak uspěl,“ říká David Klimeš.

Ostuda politických stran

Jiří Drahoš

Výsledek je mnohem těsnější, než očekával Lukáš Jelínek z Masarykovy demokratické akademie: „Také jsem předpokládal, že Miloš Zeman získá přes 40 % hlasů – tipoval jsem, že může dostat i o 10 % víc, než kolik dostal, takže se ukazuje, že ta jeho aureola jako by trochu pohasínala i mezi jeho přirozenými stoupenci.“

Dodává to, co říká opakovaně – že je ostudou politických stran, že nebyly schopny najít ve svých řadách někoho, kdo by se o prezidentský úřad ucházel.

Komentátor Českého rozhlasu Petr Hartman vidí překvapení v tom, že když se lidé rozhodovali na poslední chvíli, tak se rozhodli tak, že potvrdili trendy předvolebních průzkumů.

Vidí ale jistý paradox v tom, že když před pěti lety vyhrál Miloš Zeman první kolo o procento, bylo to větší vítězství než nyní, kdy vyhrál skoro o 12 procent. Předtím totiž bylo podle Hartmana jasné, že soupeř Karel Schwarzenberg nemá potenciál získat podporu dalších voličů, ale Jiří Drahoš nyní ano.

Vyjde Zemanova strategie?

„I v mimopražském prostředí stoupla podpora Zemanových protikandidátů. Když posčítáme jejich výsledky, tak Miloše Zemana výrazně převyšují,“ připomíná Jelínek. Podle Klimeše ale bude pro Drahoše obtížné během dvou týdnů dohnat rozdíl 600 tisíc hlasů.

Analytik si také všímá, že Zeman cíleně proměnil svou voličskou bázi. V roce 2013 se vymezoval proti pravici a ze třetiny ho volili vysokoškoláci. Dnes je národovecký, polarizuje a má silné vazby na Východ. „Je otázka, zda výsledek pod čtyřicet procent není málo. Dalo by se říci, že jeho strategie vychází, pokud by zvítězil v prvním kole nebo získal alespoň 46 procent,“ dodává Klimeš.


Drahoš žádnou velkou vizi nemá, ale nemyslím, že je to chyba. Měl strategii být trošku nevýrazný a být v druhém kole přijatelný i pro Zemanovy voliče.David Klimeš

Zeman si je podle Hartmana vědom, že těžko získá větší část voličů neúspěšných kandidátů. Spíše se je bude snažit od účasti odradit a ukázat, že ani Drahoš není ten pravý. A v následujících čtrnácti dnech se také bude snažit zvednout téma národovectví.

Hartman také upozorňuje na povolební reakci Andreje Babiše, který Zemanovi radil, aby přehodnotil své dosavadní jednání, zbavil se kontroverzních spolupracovníků a nepokračoval v rozdělování společnosti. „Kdyby se tím Zeman řídil, tak přijde o značnou část voličů. Můžeme to ale vnímat jako určité gesto k Jiřímu Drahošovi, že by s ním byl ochoten spolupracovat,“ uzavírá.

autoři: Radko Kubičko , ert , jpr
Spustit audio