Jiří Přibáň: Měli bychom se osvobodit od potřeby být otitulován a zajímat se o důležitější věci

„Domnívám se, že my v tom českém prostředí máme ty tituly až příliš rádi, a proto si je obstarávají různí lidé různým způsobem. My bychom se možná měli osvobodit od té potřeby být otitulován,“ dodává Přibáň, který svůj první profesorský titul získal už v pětatřiceti letech, a podotýká, že v akademické práci ho víc těší setkávání se studenty, možnost psát a věnovat se soustředěně vědě.

Právník a sociolog, prof. JUDr. Jiří Přibáň, DrSc. se narodil 25. srpna 1967 v Praze. V roce 1989 absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, kde roku 1997 habilitoval a v roce 2002 získal profesuru v oborech teorie, sociologie a filozofie práva. Od roku 2001 také působí na Cardiff Law School, University of Wales, od roku 2006 už jako profesor. Mimo jiné přednášel na Stanfordově univerzitě, New York University, University of California, Berkeley, Katolické univerzitě v Lovani a řadě dalších zahraničních univerzit. Je autorem a editorem mnoha vědeckých statí a knih. Publikuje v odborných časopisech, přispívá ale také například do kritického čtrnáctideníku A2. Vedle ostatního se zabývá sociologií současného výtvarného umění a literatury.

Poslednímu věnuje dále pozornost. „Ve Velké Británii to lze i s jedním platem, což v českým podmínkách není možné. Platové hodnocení mých českých kolegů je tak zoufalé, že učí na třech univerzitách, jsou nešťastní a strašně to zatěžuje pak i českou vědu.“

Patřím mezi ty, kdo zahodili kindl. Potřebuji mít knihu v materiální podobě, abych v ní listoval, abych s ní i cestoval. Vůně knih je velmi atraktivní vůní a číst knihy je celostní záležitost.Jiří Přibáň

V české politice chybí civilizovanost vyjadřování

„Překvapilo mě, do jaké míry se část české politické reprezentace pokusila naskočit na vlnu odporu vůči všemu cizímu, odporu vůči všemu, co je nečeské, a na takovou tu vlnu nacionalismu. Musím říct, že v tomto ohledu mě znepokojují i názory nebo postoje českého prezidenta, který je velmi obratným řečníkem a vždy dokáže upoutat pozornost médií. A někdy si myslím, že tato snaha strašně devalvuje jazyk, jakým spolu hovoříme,“ vysvětluje Přibáň, co ho nejvíce znepokojuje na současné české politické scéně.

„Ta korektnost, nebo lépe civilizovanost v jazyce je velmi důležitá. A jestli by politici měli něco udržovat, pak je to civilizovaná konverzace. I když spolu nesouhlasíme, i když jsme spolu neustále v rozporech, tak musíme udržovat určitou kulturu vyjadřování,“ dodává.

„Hotovo nemám“

„Člověk jako vy, který už dobyl na vědeckém poli spoustu věcí, stupňů, má tituly – vyšší už neexistují, nejste v současné době před velkou výzvou, která by vás motivovala? Nebo už máte hotovo?“ ptá se Barbora Tachecí.

„Uvádíte mě do krize středního věku,“ směje se Přibáň a pokračuje: „Podařilo se nám v Cardiffu po letech založit Centrum pro právo a společnost. Odpovídám za to a mám před sebou velký úkol z tohoto centra vybudovat mezinárodně prestižní centrum, kde se budou setkávat právní věci z celého světa. Budeme pořádat přednášky a konference. Současně se nebudeme vyhýbat ani veřejným politickým tématům. Měli jsme třeba celou konferenci na téma Brexit. Organizovat vědecký život je pro mě smyslupná, důležitá výzva.“