Neslyšel jsem o jediném případu spícího amerického agenta v Rusku, říká Karel Pacner

„Měl jsem v redakci Mladé Fronty kvůli kosmonautice v době totality řadu průšvihů,“ vzpomíná Karel Pacner na léta normalizace a práci v novinách - Foto: Jana Trpišovská

„Měl jsem v redakci Mladé Fronty kvůli kosmonautice v době totality řadu průšvihů,“ vzpomíná Karel Pacner na léta normalizace a práci v novináchFoto: Jana Trpišovská

„Nejvíc mě zaujalo, jak před několika lety FBI v jeden den pochytala deset ruských nelegálů, což byli špioni, kteří se pod cizími jmény dostali v různých časových obdobích do Spojených států a tam žili spokojeně jako američtí nebo britští občané,“ odpovídá host Osobnosti Plus, novinář, autor knih se špionážní a kosmonautickou tématikou, populizátor vědy Karel Pacner na otázku, jaká špionážní kauza za posledních deset let ho ve světě zaujala.

Publicista, žurnalista, spisovatel a populizátor vědy Karel Pacner se narodil 29. března 1936 v Janovicích nad Úhlavou. Po absolvování Vysoké školy ekonomické v Praze nastoupil v létě 1959 do redakce deníku Mladá fronta jako redaktor pro popularizaci vědy. Po čase v deníku vedl sobotní přílohu. Později začal psát knihy o kosmonautice a vesmíru, po roce 1989 také o nejnovějších dějinách a špionáži. Jen dvě z jeho knih patří do žánru science fiction. V listopadu 1989 byl jedním ze tří zástupců šéfredaktora Mladé fronty, kteří řídili chod redakce, než byl zvolen nový šéfredaktor. Pracoval i v MF DNES, na kterou se na podzim 1990 přetransformovala MF. Na jaře 2001 odešel do penze. I nadále spolupracuje s MF DNES a s některými dalšími časopisy, rozhlasem a televizí. Je členem Klubu autorů literatury faktu (KALF) a Obce spisovatelů. V roce 2008 se podílel na kritice financování občanské iniciativy Ne základnám. Celkově napsal 53 knih a získal za ně řadu cen.

„Byli to spící agenti, kteří se pomaličku propracovávali k různým zajímavým stykům. Kteří měli děti na amerických prestižních školách a počítalo se s nimi jako s budoucími agenty. Je neuvěřitelné, že zatkli všech deset v jeden den. Bylo to ale jen díky tomu, že jejich řídící důstojník z moskevské centrály už několik let pracoval pro americkou CIA, o jejich existenci Američanům řekl a ti je řadu let sledovali,“ dodává. 

Počet agentů v Rusku změnil i rok 1968 

„Nasadit amerického nelegála do ruského prostředí je absolutně vyloučené. Každý cizinec, který přijde do Sovětského svazu nebo dnes do Ruska, je nápadný. Svým způsobem chování, svým oblékáním, svými zvyky. 

„Vladimír Remek byl velice bezprostřední. Nebyl zapálený komunista. Měl jsem pocit, že je u komunistů proto, že to považuje za součást svého života.“
Karel Pacner

Na poznámku Barbory Tachecí, zda není možné po vzoru Ruska, aby se agenti v zemi uplatnili jako nejdříve takzvaně spící, v Rusku vyrůstající a studující, reaguje Karel Pacner slovy: „To je prakticky nemožné. Musíte pro nelegála vytvořit fiktivní životopis, který ukazuje, že je to Rus. Ale najděte na západě nějaký hrobeček dítěte a vemte jeho identitu a dejte ji rodilému Američanovi... 

Neslyšel jsem o jediném případu a myslím, že je to prakticky vyloučené. Spíš se někteří Sověti znechuceni místními poměry nabídnou k tomu, že budou předávat informace druhé straně. Je zajímavé, že zvláště po okupaci Československa v roce 1968 vznikla celá vlna těchto Sovětů, kteří pochopili, že systém není dobrý a pokusili se s ním něco dělat.“ 

Článek na centimetry čtvereční 

„Nedá se říct, že by v době totality kosmonautika a věda byly zcela nepolitické. Měl jsem řadu průšvihů právě kvůli kosmonautice. V půlce sedmdesátých let si mě zavolal mimo jiné šéfredaktor a řekl mně: Prosím tě, ty na té své stránce vědy v sobotu musíš mít alespoň polovinu materiálů od nás ze sovětského tábora, protože soudruzi na ÚV KSČ měří články na čtvereční centimetry. Takže jsem to dělal tak, že jsem tam měl článek o výzkumu genetiky ve Spojených státech a článek o výzkumu koz nebo hospodářských zvířat někde v Kazachstánu,“ říká Karel Pacner o svém působení v době normalizace v Mladé frontě, kde měl jako její redaktor na starosti především oblast vědy a výzkumu. 

Proč se místo budování rodinného života Karel Pacner rozhodl dát přednost psaní knih? Poslechněte si celý rozhovor s hostem Barbory Tachecí >>
Autor:  Barbora Tachecí, Kateřina Chvátalová
Pořad: Osobnost Plus  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: sobota 11:07; repríza neděle 15:07  |  Délka pořadu: 48 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Twitter

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace