Prvním motivem kandidovat bylo postavit se v debatě Miloši Zemanovi, říká Marek Hilšer

„Uvažoval jsem o právech, ale medicína u mě zvítězila,“ říká Marek Hilšer - Foto: Jana Přinosilová

„Uvažoval jsem o právech, ale medicína u mě zvítězila,“ říká Marek HilšerFoto: Jana Přinosilová

„Chtěl jsem před celým národem a zemí Miloši Zemanovi oponovat. Postavit se proti tomu, co dělal a co reprezentoval. A když jsem přemýšlel, jak by to šlo, pamatuji si jediný moment u nás v menze, kdy jsem si říkal, že musím do kampaně,“ říká o své kandidatuře na prezidenta České republiky lékař, pedagog a aktivista Marek Hilšer, host Osobnosti Plus.

„Měl jsem potřebu to uchopit vážněji. Pořádali jsme různé protesty a snažili jsme se mu naznačit, že se nám nelíbí, co dělá. Ale nebrali nás vážně a dělali na nás dlouhý nos. Řekl jsem si, že už to nechci, že jediná možnost je se zapojit a jít do toho takto systémově,“ dodává aktivista, který bojoval například proti skryté privatizaci fakultních nemocnic. 

Lékař, vysokoškolský pedagog, vědec a občanský aktivista Marek Hilšer se narodil 23. března 1976 v Chomutově. Dětství prožil na sídlišti Březenecká. V červnu roku 1989 se jeho otec se synem a druhou ženou rozhodl emigrovat do Španělska, usadili se v Madridu. Rok po sametové revoluci se vrátili zpět do Československa. Vystudoval mezinárodní vztahy a medicínu na Univerzitě Karlově. Od roku 2007 působí na její 1. lékařské fakultě jako vyučující a vědecký pracovník; v rámci svého bádání se zaměřuje na boj s rakovinou. V roce 2011 a 2012 se zúčastnil lékařské mise s organizací ADRA, působil jako dobrovolník v lékařském zařízení v Keni. Kandidoval v prezidentských volbách 2018, kde se v prvním kole umístil na pátém místě se ziskem 454 949 hlasů. Je ženatý, jeho žena Monika Hilšerová je lékařka záchranné služby.

Senát není odkladiště 

Na otázku Barbory Tachecí, jestli už plánuje příští prezidentskou kampaň, lékař, který tento týden oznámil svou kandidaturu do Senátu, odpovídá: „Neuvažuji o tom, co bude za pět let a zda budu opět kandidovat. Senát považuji za zkušenost. 

Často mně říkají, že je Senát odkladištěm a sdružením politiků, co tam jdou na důchod a už tam nic nedělají. Když jsem byl na univerzitě v akademickém senátu, byli tam samozřejmě i lidé, kteří si tam chodili jen sednout a zvedat ruku. Ale pak tam byli tací, kteří chtěli něčím přispět a měli své projekty. Vždy to závisí na člověku a jeho aktivitě jako jednotlivce.“ 

„Nehledám rizika, ale prezidentská volba mně připadala jako zajímavá životní zkušenost.“
Marek Hilšer

Kulturní šok 

V létě roku 1989 Marek Hilšer společně se svým otcem a jeho druhou ženou emigrovali do Španělska. „Měl jsem tehdy třináct let. Jako dítě jsem to považoval za velké dobrodružství, když jsme původně jeli do Bulharska na dovolenou autem, skončili jsme ale v Jugoslávii, kde jsme všechno nechali a přeletěli jsme do Španělska. Byla to tehdy pro rodiče velká zátěž. Pamatuji si, že první měsíce zhubli všichni tito emigranti o dvacet kilo, protože to pro ně byl velký stres a obava, kde najdou práci,“ říká lékař a dodává: 

„Ale my děti jsme to prožívaly opravdu docela dobrodružně, i situace, kdy jsme s rodiči měly málem večer spát v parku, protože nebylo, kde bydlet. Naštěstí nám pomohla tehdy jedna slovenská rodina. Přečkali jsme to, chytli jsme se a naučil jsem se španělsky. Bylo to pro mě důležité, protože jsem viděl rozdíl mezi totalitním a demokratickým státem. Vnímal jsem to, jako kluk v pubertě, intenzivně a myslím si, že mě to potom ovlivnilo i v dalším směřování k politologii a v celém životě. A návrat ze Španělska do porevolučního Československa pro mě byl obrovský kulturní šok. Bylo to, jako bych se vrátil do válečného města plného vybydlených domů. Bylo vidět, že v té zemi není něco v pořádku.“ 

Má Marek Hilšer smysl pro humor a pro sebeironii? Proč nejdříve opustil politiku kvůli medicíně? Poslechněte si celý rozhovor s hostem Osobnosti Plus. >>
Autor:  Barbora Tachecí, Kateřina Chvátalová
Pořad: Osobnost Plus  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: sobota 11:07; repríza neděle 15:07  |  Délka pořadu: 48 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Twitter

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace