Rektor Univerzity Karlovy: Braňme principy demokracie, abychom se mohli sami sobě dívat do očí

9. květen 2016

Byl pilný, známky měl dobré a došel si pro červený diplom. Ovšem ani hospoda, pivo a kamarádi mu nebyli cizí. Říká o sobě ten, který dnes řídí nejprestižnější českou vysokou školu. Stal se profesorem již v 35 letech a s Barborou Tachecí mluví nejen o tom, jak se mu to podařilo, ale dostane se i na témata, jak se dívá na období, kdy byl členem komunistické strany nebo co si myslí o sexuálním obtěžování na vysokých školách.

Žaloba proti prezidentovi

„Je třeba jednoznačně hájit principy demokracie a ctít zákony. Proto, abych se mohl sám sobě podívat do očí, tak chci, aby bylo v této věci rozhodnuto. Do dnešního dne jsme nic písemného skoro po dvou letech z Pražského hradu nedostali,“ říká Pavel Zima k podání žaloby na prezidentskou kancelář.

Jednalo se o jmenování, resp. nejmenování kandidátů na titul profesora. Docent Jan Eichler jako jeden ze tří odstoupil od podání žaloby a v rozhovoru s Barborou Tachecí rozebírá Tomáš Zima, proč Eichler žalobu stáhnul a jak se kauza vyvíjí.

Sexuální obtěžování na vysokých školách


Paní redaktorko, já bych rád viděl, jak ty otázky byly položeny. Umíte si představit, kolik žalob už by bylo podáno?“ ptá se řečnickou otázkou Zima k závěru studie o sexuálním obtěžování studentů na vysoké škole. Co Univerzita Karlova udělala pro případ, kdy se něco takového stane? „Takový student se může obrátit na děkana fakulty. Může se obrátit na rektora nebo prorektora. V této věci, když jsem rektorem dva roky, tak takový případ jsme neřešili. Myslím si, že se určitě nějaký odehrál, ale je to na studentce nebo studentovi, jak to vyhodnotí. Pokud by tam bylo něco zásadního, ať se to řeší nekompromisně. Pavel Zima k závěrům studie

Marta Vohlídalová z Národního kontaktního centra- ženy a věda Sociologického ústavu Akademie věd dělala v roce 2009 výzkum o sexuálním obtěžování studentek na českých vysokých školách. V té době byl její závěr, že sexuální obtěžování zažily v mírnější formě dvě třetiny studentů. S tvrdými sexuálními útoky na hraně kriminálních činů se podle studie setkal jeden student z desíti. I toto je jedním z témat, které se v rozhovoru řeší.

Minulost

Vadilo by Zimovi, kdyby mezi profesory na Univerzitě Karlově byli lidé s kontroverzní minulostí? „Je otázka, co je to kontroverzní minulost? A ta kontroverzní minulost je pak na posouzení toho sboru, který čítá desítky lidí a to nejen z minulosti, ale i mimo. Pokud mluvíte o vazbách na minulý režim, tak se posuzuje a zvažuje se, jak se ten dotyčný choval. Třeba v tom minulém, ale i v současném režimu. Protože lidé se chovají nemravně i v současném režimu.“

Dodává, že pokud by někdo z uchazečů například udával své kolegy, tak by se profesorem podle něj nestal.

Jak ale přistupuje k tomu, když někdo připomíná jeho členství v komunistické straně? „Vždycky se to na někoho hodí, když se něco potřebuje vytáhnout. Já jsem to nikdy netajil. A když se mě na to někdo kdykoli zeptal, tak jsem to řekl. A asi ti kolegové na fakultě věděli, jak jsem se choval a podle toho rozhodovali o mém osudu – i při tajném hlasování,“ uvádí Zima.

Byl členem KSČ i koncem osmdesátých let. Vadí mu sám fakt, že byl členem? „V aspektech té doby, která byla. Na druhou stranu tam byla řada lidí, kteří prosazovali změny, a byl jsem jeden z těch, který podepisoval, že akce na Albertově 17. listopadu bude,“ odpovídá.

„Proč student, který má vynikající výsledky vlastně vstoupí do strany?“ neustupuje Barbora Tachecí ve svých otázkách. „Může to být i pro jistotu a úplně ne všichni v mém příbuzenstvu byli režimem vnímáni pozitivně,“ odpovídá.

Současnost

„V současné době na vysoké školy vstupuje více lidí, než je potřebné. Ale postupně jsme se dostali na evropský průměr, že zhruba třetina populačního ročníků by měl mít vysokoškolské vzdělání." Je to moc? Nesnižuje se tím celková úroveň? Zima přichází s jednoduchou odpovědí: „V budoucnu jistě bude rozhodovat, že ten zaměstnavatel se podívá nejen, že jste magistr, ale podívá se odkud,“ popisuje přístup, který je podle něj běžný například v západních zemích.

Prof. MUDr. Tomáš Zima

Kdy se podle něj vedlo českému vysokému školství relativně nejlépe? „Záleží, jaká berete kritéria. Určitě to bylo v období, kdy tam byla Petra Buzková a kdy tam byl nárůst finančních prostředků,“ uvádí Zima s tím, že momentálně je vysoké školství podfinancováno a varuje před velkým problémem pro další generace.

autoři: bta , bar
Spustit audio