Rozhodl jsem se být Američanem, říká historik Igor Lukeš

„Ameriku miluji stále na sto patnáct procent, jen k ní mohu být i kritický," říká Igor Lukeš - Foto: Marián Vojtek

„Ameriku miluji stále na sto patnáct procent, jen k ní mohu být i kritický," říká Igor LukešFoto: Marián Vojtek

„Člověk se nikdy nemůže stát Francouzem, nemůže se stát Angličanem. Generace lidí se o to pokouší a vždycky marně. Ale člověk se rozhodně může stát Američanem. Američané nejsou spojeni krví, což je definice českého národa, respektive neměckého také. Amerika je země lidí, kteří jsou spojeni vírou v určité ideály a myšlenky, a proto měla zahraniční ministry z Německa, Polska nebo České republiky,“ odpovídá host Osobnosti Plus, historik a vysokoškolský profesor Igor Lukeš moderátorce Barboře Tachecí, proč se v sedmdesátých letech rozhodl pro emigraci do Spojených států.

Historik Igor Lukeš se narodil 1950 v Praze. Od 70. let 20. století žije v Americe, kde přednáší historii a mezinárodní vztahy na Boston University se zaměřením na historii a politiku střední a východní Evropy a současného Ruska. Současně je honorárním konzulem České republiky. Byl členem Vědecké rady Ústavu pro studium totalitních režimů, odstoupil kvůli nesouhlasu s odvoláním ředitele ústavu Daniela Hermana Přispívá do českých novin a časopisů.

„Vybral jsem si proto, že jsem pochopil, že se člověk může rozhodnout stát se Američanem. Genetiku a vaši osobní historii nelze změnit. Nemůžete se stát třeba Francouzem. Američané jsou sbírkou lidí z celého světa a všem českým nenávistníkům a kritikům migrace bych přál, aby se prošli po chodbě jakékoli americké univerzity, zejména těch nejlepších. Jsem si jist, že by byli překvapeni rasovou různorodostí,“ pokračuje. 

„Přestože nejsem člověk, který trpí nedostatkem fantazie, nedokážu si představit, že bych v budoucnosti mohl mít pozitivní názor na Donalda Trumpa.“
Igor Lukeš

Láska je i kritická 

„Ameriku miluji stále na sto patnáct procent, jak jsem už mnohokrát řekl, ale konečně mně došlo, že když někdo někoho miluje, je k němu i kritický. Není to tak jednoduché, přijít si na to. Když máte rád Beatles, možná nebudete reagovat pozitivně, když někdo bude mít rád Rolling Stones a bude se Beatles vysmívat. Nebudete schopný slyšet jeho argumenty. Podobně člověk musí dospět ve své lásce k tomu, aby pochopil, že sama láska reflektuje a je kritická. Nesmí být ale jen kritická,“ vysvětluje svůj kritický názor na situaci ve Spojených státech. 

Černoch nebo Afroameričan 

Moderátorka se svého hosta ptá, jak vnímá rozdíl v označení afroamerického obyvatelstva ve Spojených státech a zda by mohl slovo černoch použít i během své přednášky. „Každý jazyk je samozřejmě zcela autonomní a svébytný. V americké angličtině říkat černoch je naprosto legitimní. Spousta lidí ten výraz dál používá. Ale z mého pohledu je slušnější používat výraz, který daná osoba sama raději slyší. Afroameričan je výraz, který respektují samotní Afroameričané. Je pro mě věcí slušnosti a dobrého vychování říkat lidem tak, jak chtějí, abychom jim říkali,“ odpovídá. 

Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s Igorem Lukešem >>
Autor:  Barbora Tachecí, Kateřina Chvátalová
Pořad: Osobnost Plus  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: sobota 11:07; repríza neděle 15:07  |  Délka pořadu: 48 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Twitter

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace