Rusko chce určovat chod dějin i ostatním, a to bychom neradi opět sdíleli, říká Petr Pavel
„Jednání Severoatlantické rady nás stojí někdy opravdu hodně úsilí. Je to dáno rozdílným přístupem k věci. My vojáci máme rádi argumenty a fakta a dokážeme je srovnat a dát je na stůl. A v rámci toho najít rychlou cestu dopředu. Pokud jednají diplomaté a politici, dívají se na věci z naprosto jiné perspektivy, která ne vždy je srozumitelná nám vojákům. Z toho občas plyne vzájemná frustrace, která není známkou toho, že by v NATO byl nedostatek zájmů,“ říká o vůli ke společnému řešení problémů v rámci aliance armádní generál Petr Pavel, host Osobnosti Plus a moderátorky Barbory Tachecí.
„Všichni vojáci, ať už na vedoucích nebo v řadových pozicích, mají rádi jasno. Voják potřebuje rozkaz, který nepřipustí dvojí výklad a bude naprosto jednoznačný a dá mu jasné vodítko, co má udělat,“ dodává k tématu střetu mentality armády a politické diplomacie.
Generál Armády České republiky a od června 2015 předseda vojenského výboru NATO Petr Pavel se narodil 1. listopadu 1961 v Plané. Po absolvování Vojenského gymnázia Jana Žižky z Trocnova v Opavě pokračoval studiem na Vysoké vojenské škole pozemního vojska ve Vyškově a Vojenské akademii Antonína Zápotockého v Brně, poté také na studijních pobytech ve štábní škole v Camberley, na Královské akademii obranných studií a na King's College London, kde prošel výukou mezinárodních vztahů. Začínal u výsadkového vojska. V 90. letech pracoval ve Vojenském zpravodajství. V lednu 1993 se vyznamenal v mírových misích UNPROFOR. Jeho jednotka byla vyslána, aby zachránila odříznuté francouzské vojáky, kteří byli ve válečné zóně mezi Srby a Chorvaty. V letech 2002 až 2007 byl postupně velitelem specializovaných sil, zástupcem velitele společných sil a zástupcem ředitele sekce ministerstva obrany. V letech 2012 až 2015 byl náčelníkem Generálního štábu Armády České republiky.
Ruské vidění světa není to, které bychom rádi sdíleli. Už jsme si ho zažili a vracet se do té doby nechceme.Petr Pavel
Neznal jsem alternativu
Petr Pavel promoval v roce 1983 a šest let strávil ve službě komunistické armádě. „Vždycky s odstupem doby se krásně hodnotí to, co bylo. Díváme se, divíme se a říkáme, jak je možné, že jsme neviděli to nebo tohle. Narodil jsem se do komunistického systému, vyrůstal jsem v něm, byl jsem v něm vychováván a jinou alternativu jsem si ani nedokázal představit. Vzhledem k tomu, že ani já, ani můj otec a nikdo z nejbližšího příbuzenstva nemohl jezdit na západ, neměl přístup k západním novinám nebo literatuře, těžko jsem si mohl udělat představu o jakýchkoli alternativách,“ odpovídá host na otázku moderátorky, jestli armádu totalitní vlády nepovažuje spíše za represivní složku.
Rusko je nepřítel z hlediska svých schopností
Ačkoli nerad srovnává, na otázku moderátorky ohledně většího vnějšího nebezpečí odpovídá: „Rusko je oproti Islámskému státu významnější hrozbou z hlediska schopností. Jak v konvenční, tak v jaderné úrovni je ruský potenciál nezanedbatelný. Navíc tato země intenzivně modernizuje a do roku 2020 má v plánu zmodernizovat 75 % veškeré své výzbroje, včetně nukleární. Když to dáme do kontextu s prohlášeními ruských vrcholných představitelů, s jejich vojenskou doktrínou, s tím, že Rusko považuje NATO za hrozbu, že anektovalo Krym, jako první po druhé světové válce změnilo hranice pomocí síly, okupuje dva regiony v Gruzii, pokračuje v podpoře separatistů na Donbase, čímž přispívá na ztrátě civilních životů, a není ochotno transparentně a jednoznačně jednat s aliancí o tom, jak se vyhnout možným rizikům, konfliktům a konfrontaci, pak musíme být ostražití a brát ho jako potenciální hrozbu.“
A armádní generál dále dodává: „Rusko má za cíl, aby se stalo opět významným světovým hráčem, což v ruském chápání znamená být tím, kdo bude určovat chod dějin i pro ostatní. Prezident Putin rád říká, že silné země dělají, co mohou, slabé, co musí. Jinými slovy to znamená dělbu světa na sféry vlivu mezi mocnými, kde slabší hrají druhé a třetí housle. Domnívám se, že se k něčemu takovému vracet nechceme.“
Chtěl by Petr Pavel vstoupit do politiky? Jaké plány má do budoucnosti a kde vidí svůj potenciál? Poslechněte si celý rozhovor s hostem Barbory Tachecí.>>Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
