Adam Michnik – intelektuál, který dává zabrat

Již od střední školy se účastnil nezávislých diskusních setkání. Od roku 1964 studoval na katedře historie varšavské univerzity, odkud byl dvakrát (1965 pro šíření otevřeného dopisu členům komunistické strany a 1966 pro organizování nezávislého diskusního setkání) podmínečně vyloučen.

V roce 1968 byl za účast na protirežimních demonstracích vyloučen ze studia definitivně, následně zatčen a odsouzen na tři roky vězení. Amnestován byl v roce 1969 a v první polovině 70. let vystudoval historii na poznaňské univerzitě.

Čtěte také

V letech 1976 až 1977 pobýval ve Francii, po svém návratu patřil k hlavním organizátorům nezávislé iniciativy KOR (Výbor na obranu dělníků) a publikoval v samizdatovém a zahraničním tisku. Jako poradce se podílel na fungování nezávislého odborového hnutí Solidarita.

Po vyhlášení stanného práva v Polsku byl tři roky internován a posléze bez soudu propuštěn. Znovu uvězněn byl v roce 1985, kdy byl odsouzen na tři roky (amnestován 1986).

Logo|foto:Český rozhlas

Byl jedním z hlavních iniciátorů kulatého stolu mezi totalitní mocí a opozicí na počátku roku 1989. V částečně svobodných volbách, které se uskutečnily téhož roku, získal poslanecký mandát (poslancem byl do roku 1991) a současně se stal šéfredaktorem nově vzniklého deníku Gazeta Wyborcza – tento liberální list dodnes patří v Polsku k nejrespektovanějším. Postu šéfredaktora se vzdal na podzim roku 2004 ze zdravotních důvodů.

Vydal řadu knih, které mohly do roku 1989 vycházet pouze v samizdatu, exilu a překladech v zahraničí. V češtině – kromě drobnějších textů v exilových, samizdatových a posléze tuzemských periodikách a na internetu – vyšly pouze dvě publikace: Taková je doba: O kompromisu (česky Londýn 1985, samizdat 1988) a Sokratův stín (1998, výbor z publicistiky z let 1976 až 1992).

Obdržel řadu domácích i zahraničních vyznamenání a ocenění.