Portréty20. července  2017  

Amelie Posse Brázdová: Žila jsem pro Československo

Amelie Posse Brázdová - Foto: Wikimedia Commons, Public domain,  National Library of Norway

Amelie Posse BrázdováFoto: Wikimedia Commons, Public domain, National Library of Norway

Z mnoha příběhů roku 1948 je jeden téměř zapomenut: pokus o emigraci Edvarda Beneše. Jediným, komu se podařilo exprezidenta k odchodu za hranice přemluvit, byla Amelie Posse.

Spíš politika než jídlo 

Švédská aristokratka Amelie Posse (1884 – 1957) pocházela z významné rodiny: dědeček z otcovy strany Arvid Posse byl na konci 19. století švédským premiérem, dědeček z matčiny strany Gunnar Wennerberg básníkem, hudebním skladatelem a nakonec ministrem školství. Celoživotní zájem o politiku a umění tedy měla Amelie možná dědičný. 

Před první světovou válkou pobývala v Římě, kde se seznámila s českým malířem Oskarem Brázdou (1887 – 1977), který pracoval pro Masaryka a Beneše. Amelie se do této práce naplno zapojila a využila všech svých konexí k tomu, aby v Itálii lobbovala pro československou myšlenku. 

Do Čech se Brázdovi po válce vrátili jako manželé a žili v Líčkově na Žatecku. Brázda tam zakoupil rozsáhlé hospodářství se zámkem, který Amelie citlivě rekonstruovala. „Mohla jsem i nahlédnout do českého rodinného života a ochutnat těžkou a vydatnou stravu – vepřovou nebo husí pečeni, kyselé zelí a knedlíky a všemožné jiné moučné mysterie. Mnohem snáze sdílela jsem jejich politické snahy než to jídlo,“ zapsala si Amelie. 

Rozvedeni, ale přátelé 

„Vzpomínám, jak jsem se oné první noci tázala s úžasem sama sebe, jestli jsem se úplně nepominula rozumem. Pořád ještě jsem si myslela, že to musí být nějaký omyl. Ale pak jsem se tomu oddala a potom už to byl jen světlý a dobrý a kouzelný ráj – bez hada,“ popsala Amelie lesbický vztah.

Pro kosmopolitní ženu byla atmosféra zapadlé vesnice na Žatecku sice zajímavá, ale přednost dávala pobytu v Praze v bytě na Letné. Psala do novin a časopisů, publikovala knihy, pohybovala se mezi umělci a politiky, využívala známostí z válečných let. Ty se jí pak hodily po roce 1938, kdy odešla do Švédska a vydatně pomáhala českým uprchlíkům před nacismem. 

To už byla rozvedená. Manželství nevydrželo její milostné vzplanutí – nikoli k muži, ale k ženě, Elisabet Thiele (1882 – 1975). A po „Bettan“ přišla druhá žena, polská malířka Het Kwiatkowska (1886 – 1956). Ve stejné době udržoval nemanželský poměr s jinou ženou i Oskar Brázda. Většinou se ale jako důvod rozpadu manželství udává zábor českého pohraničí nacistickým Německem. Amelie byla známá svými protinacistickými postoji a tak chtěla rozvodem a odjezdem do Švédska umožnit Oskarovi, aby mohl v klidu zůstat na Líčkově. 

Jestliže samo manželství nevydrželo, tak přátelství Amelie s Oskarem Brázdou ale přetrvalo celou válku a obnovilo se znovu po ní, kdy se Amelie vracela do Prahy i na Líčkov. V poválečné atmosféře se orientovala na domácí demokratické politiky, spolupracovala mimo jiné s Miladou Horákovou. 

Odlet na poslední chvíli 

Amelie Posse přemlouvala k emigraci Miladu Horákovou. Marně - Foto:  NFA

Amelie Posse přemlouvala k emigraci Miladu Horákovou. MarněFoto:  NFA

Do Československa přijela Amelie Posse i po únoru 1948 coby novinářka, aby západním médiím zprostředkovala obraz země po komunistickém převratu. Podařilo se jí to, co odstavení demokratičtí politici nedokázali: přemluvila exprezidenta Beneše k emigraci. Krátce po dohodě, že ho v Sezimově Ústí vyzvedne letadlo, však Beneš umírá. 

Amelie Posse ještě marně přemlouvá k emigraci Miladu Horákovou, ta byla ale pevně přesvědčena, že její místo je doma. Československo Amelie opustila 29. října 1948 za poněkud dramatických okolností: byla stručně informována, že existuje zatykač s jejím jménem – a tak se rozhodla pro rychlý odchod. 

Letadlo z Ruzyně do Dánska mělo nejprve zpoždění a poté se ještě od hranic s Německem kvůli mlze vrátilo do Prahy. Než ale mohlo znovu přistát v Ruzyni, přišla z Kodaně zpráva, že mlha se rozplynula a letadlo může pokračovat v cestě… V zahraničí pak Amelie Posse publikovala řadu knížek o situaci u nás a nezištně pomáhala uprchlíkům, kteří se po odchodu z Československa usadili ve Švédsku. 

Pod kontrolou Státní bezpečnosti 

I když mnohé ze života Amelie Posse je známo, stále lze ještě učinit nové poznatky. K těm patří písemnosti Státní bezpečnosti, objevené nedávno v Archivu bezpečnostních složek. Vyplývá z nich například, že Státní bezpečnost se začala o tuto ženu zajímat v lednu 1949 v souvislosti s Akcí Střed, která vyvrcholila procesem s Miladou Horákovou. 

Zámek Líčkov, kde Amelie Posse a Oskar Brázda žili - Foto: David Hertl

Zámek Líčkov, kde Amelie Posse a Oskar Brázda žiliFoto: David Hertl

Podle StB Posse prostřednictvím švédského velvyslanectví v Praze dostávala do Švédska a dál předávala českému exilu ve světě informace, získané právě od Horákové a jejích přátel. Jiné prameny zase naznačují, že Posse měla kontakty na vojáky žatecké posádky, kteří se měli na jaře 1949 pokusit o vojenské odstranění komunistické diktatury. A Státní bezpečnost Amelii podezírala i z toho, že organizovala přechody lidí ze Žatecka do západní části Německa – vždy po jejím pobytu v Líčkově totiž několik lidí překročilo hranici. 

Svědectvím o tehdejší době je, že Státní bezpečnost o existenci odbojové skupiny na Žatecku věděla a její činnost nejen sledovala, ale také sama využívala: „Skupina dosud nebyla likvidována, protože Státní bezpečnost v Mostě používá této skupiny ke svým účelům a k převádění svých agentů za hranice,“ píše se v dokumentu StB z ledna 1949. 

Náhodná setkání ve Varech 

Informace o Amelii Posse i Oskaru Brázdovi předal Státní bezpečnosti v březnu 1950 mimo jiných i Antonín Jakob z Petrohradu na Podbořansku, který po válce jeden čas pracoval u Brázdy na Líčkově v jeho hospodářství. 

Jestliže samo manželství nevydrželo, tak přátelství Amelie s Oskarem Brázdou ale přetrvalo celou válku a obnovilo se znovu po ní, kdy se Amelie vracela do Prahy i na Líčkov (obraz Oskara Brázdy) - Foto: Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported, Oskar Brázda

Jestliže samo manželství nevydrželo, tak přátelství Amelie s Oskarem Brázdou ale přetrvalo celou válku a obnovilo se znovu po ní, kdy se Amelie vracela do Prahy i na Líčkov (obraz Oskara Brázdy)Foto: Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported, Oskar Brázda

Jakob měl na Brázdu mimořádné štěstí: když byl například v lednu 1950 vyslán svým novým zaměstnavatelem na služební cestu do Karlových Varů, potkal tam právě Brázdu, který měl ve voze (Jakob si pamatoval i poznávací značku Brázdova auta: Č ŽT 1037) také svoji modelku a pozdější druhou manželku Marii Weissovou. 

Jakob si ji z dob práce na Líčkově pamatoval a bezpečně ji poznal. Brázda se s Weissovou oženil až poté, co Amelie Posse ve Švédsku zemřela – i v tom lze vytušit, že přes všechny milostné eskapády a přes formální rozvod bylo pouto mezi ním a Amelií silné. 

Přestože v roce 2011 vyšla v češtině mimořádně poutavá kniha Evy Strömbergové Krantzové Amelie Posse-Brázdová: Život spjatý s Československem, jistě ne vše ze života této pozoruhodné Švédky nebylo dosud českému čtenáři zpřístupněno. 

Ve švédských a anglických archivech zůstává řada materiálů, které dokládají, jak hodně se tato žena zasloužila o dobré jméno Československa v Evropě. Některé málo známé skutečnosti ze života Amelie Posse přibližuje v pořadu Portréty bohemistka Miloslava Slavíčková. 

Autor:  David Hertl
Pořad: Portréty  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: čtvrtek 20:05  |  Délka pořadu: 25 minut  
 

Nové články v rubrice

Sledujte nás

Radiofórum

Twitter

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace