Portréty13. listopadu  2014  

Demokratická iniciativa – první pokus o nezávislou politickou politiku u nás po roce 1945

Demokratická iniciativa stála na dvou osobnostech – Emanuelu Mandlerovi a Bohumilu Doležalovi (na snímku) - Foto: Matěj Pálka

Demokratická iniciativa stála na dvou osobnostech – Emanuelu Mandlerovi a Bohumilu Doležalovi (na snímku)Foto: Matěj Pálka

Historicky první nezávislou politickou stranou po roce 1945 byla u nás Demokratická iniciativa. Působila od roku 1987, oficiálně pak od ledna 1990. Strana, stojící na dvou osobnostech, na Emanuelu Mandlerovi a Bohumilu Doležalovi, ale v žádných volbách neuspěla. Proč?

Demokratická iniciativa (DI) se ustavila mimo rámec Národní fronty od dob vzniku tohoto nejprve pretotalitního a posléze totalitního společenskopolitického uspořádání. Z domácích zdrojů odkazovala ke jménům Palacký, Havlíček a Masaryk. 

DI vznikla na podzim roku 1987 jako nezávislá občanská skupina. Její první akcí byl otevřený dopis poslancům Federálního shromáždění, který tehdy podepsala řada opozičních osobností, z nichž některé se členy Demokratické iniciativy nestaly. 

Dopis vyzýval k zahájení demokratizace veřejného a politického života, navrhoval zrušit dosavadní kádrové řízení, umožnit pravdivé poznání minulosti, demokratizovat samosprávné instituce, radikálně zlepšit pražské životní prostředí a propustit všechny politické vězně. 

 

Petr Pithart o Emanuelu Mandlerovi v 80. letech.

Vložit na svůj web

DI od počátku formovala vyhraněně politická stanoviska, a z tohoto důvodu byla mezi tehdejšími nezávislými iniciativami spíše ojedinělá (něco podobného, byť se zcela odlišnou koncepcí, představovala pouze Obroda a později Hnutí za občanskou svobodu). 

V čele Demokratické iniciativy stáli historik a publicista Emanuel Mandler (1932 až 2009), politolog, literární kritik a publicista Bohumil Doležal (1940) a rusista, překladatel a pedagog Karel Štindl (1938). 

Tato trojice se sešla již v legendárním časopise Tvář (1964/65, 1968/69) a spolupracovala i v průběhu normalizace (výroba hraček, ineditní sborníky, bytové přednášky a semináře). 

Iniciativa vydávala Zpravodaj Demokratické iniciativy i další samizdatový časopis s proměňujícím se názvem (Pohledem spotřebitele, Pohled spotřebitele, Pohledy) věnovaný společenské každodennosti i praktické drobné práci. 

DI představovala na konci 80. let velmi potřebný opoziční politický prvek a v duchu realistických a liberálních tradic utvářela svůj politický program.

Měla vlastní studentskou frakci a snažila se iniciovat vznik a fungování autentických odborů. Podílela se rovněž na ustavení a práci nezávislého Demokratického tiskového střediska. 

 

Dopis Demokratické iniciativy generálnímu tajemníkovi Ústředního výboru KSČ s požadavky k urychlení demokratizačního procesu.

Vložit na svůj web

V květnu 1989 DI zveřejnila rozsáhlý dokument nazvaný Iniciativa k demokratizaci a vytvoření právního československého státu; navrhla v něm na květen 1990 nové volby, k 28. říjnu 1991 novou ústavu a na leden 1992 už řádné volby. 

Společně s Chartou 77, Hnutím za občanskou svobodu, Obrodou, Společností přátel USA a Helsinským výborem zaslala DI 5. listopadu 1989 dopis ministrovi zahraničních věcí SSSR Eduardu Ševardnadzemu, v němž ho požádali, aby odsoudil vojenskou intervenci do Československa v roce 1968. 

Na podzim 1989 se přejmenovala na Československou demokratickou iniciativu a 11. listopadu 1989 požádala o registraci jako politická strana. 

Po 17. listopadu spolupracovala s Občanským forem, kde se (neúspěšně) pokoušela prosadit vytvoření politického modelu standardních politických stran. 

Na počátku roku 1990 se ČSDI přejmenovala na Liberálně demokratickou stranu (LDS) a v rámci Občanského fóra získala 30. ledna 1990 kooptacemi dva mandáty ve Federálním shromáždění a několik v České národní radě. 

Po prvních svobodných volbách na jaře 1990 se LDS s Občanským fórem rozešla – nejprve byli její poslanci vyloučeni z poslaneckého klubu OF ve Federálním shromáždění, o několik dní později poslanci České národní rady za LDS sami vystoupili z klubu OF. V době největší popularity udávala LDS asi 5000 členů. 

 

Obecné zásady Demokratické iniciativy.

Vložit na svůj web

V listopadu 1991 se LDS rozdělila na dvě frakce; první v čele s Viktorií Hradskou se v březnu 1992 rozpustila a přešla do ODA, druhá kolem Emanuela Mandlera to odmítla a pokračovala s minimální voličskou podporou v samostatné činnosti; u soudu se pak řešilo rozdělení majetku, následnictví, vlastnictví značky a další spory. 

Ještě v listopadu 1995 uváděla LDS asi 150 členů, ministerstvo vnitra v té době zároveň odmítlo zaregistrovat změnu stanov strany. 

Důležitý pramen pro informace o DI představuje sborník všech základních dokumentů – doplněný o obsáhlé rozhovory s hlavními protagonisty – Čas demokratické iniciativy 1987–1990 (1993). 

Pořad věnovaný Demokratické iniciativě si poslechněte nahoře v článku nebo v iRadiu. Uslyšíte ukázky z dokumentů Demokratické iniciativy i hlasy jejích hlavních představitelů.  

Autor:  Pavel Hlavatý
Pořad: Portréty  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: čtvrtek 20:05  |  Délka pořadu: 25 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 25. května  2017     Audio  rubrika: Portréty

    Izrael Gelfand – ten, který sehnal peníze na revoluci

    Že příběh „velké říjnové socialistické revoluce“ není takový, jak nám byl léta komunistickou propagandou podáván, se ví od začátku. Stačí vyslovit dvě jména: Izrael Gelfand a Alexandr Parvus. Obě patří jediné osobě...

     
  • 18. května  2017     Audio  rubrika: Portréty

    Josef Kostohryz: Všechno je tajemství

    Jedním z nejvýznamnějších představitelů moderní české lyriky byl básník a překladatel Josef Kostohryz (1907-1987). Pro mnoho čtenářů ale zůstává dodnes jeho dílo neobjeveno.

     
  • 11. května  2017     Audio  rubrika: Portréty

    Pius XI., papež mezi totalitami

    Když se někdy mluví o tom, jak složitě se katolická církev vyrovnávala s totalitami dvacátého století, padá často jméno papeže Pia XII. Trochu stranou zůstává jeho předchůdce Pius XI.

     

Sledujte nás

Radiofórum

Twitter

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace