Emigrační "trest smrti" pro Ivana Diviše

18. září 2014

Portréty

„Považuji za nežádoucí zkrat, dokonce za svého druhu příkoří, aby po umělci zbylo jen a jen dílo a současně nebyl vydán počet i o jeho soukromém utrpení, kterým je nejen vykupoval, ale bez něhož by prostě nebyl ani občanem ani otcem, doslova nikým.“ Ivan Diviš, Teorie spolehlivosti.

Od soustruhu ke katolictví

Básník Ivan Diviš se narodil 18. září 1924 v Praze. Studoval reálné gymnázium, v období protektorátu byl zatčen gestapem a krátce vězněn. Následně byl zaměstnán v knihkupectví a jako nakladatelský redaktor. Maturitu složil při zaměstnání v roce 1945.

Po válce studoval v letech 1945-1949 filozofii a estetiku na FF UK. Pak byl krátce vedoucím knihkupectví, dále propagačním redaktorem nakladatelství Svoboda a korektorem Rudého práva.

Od roku 1953 pracoval jako soustružník, nejprve v Liberci a poté v Praze. V roce 1961 se stal redaktorem nakladatelství Mladá fronta, zde působil nejprve jako vedoucí jazykové redakce, později řídil edici poezie Mladé cesty. V roce 1964 konvertoval ke katolictví.

Čtěte také

Emigrace

Od počátku roku 1969 byl redaktorem časopisu Sešity pro literaturu a diskusi a v srpnu téhož roku odešel s manželkou a synem (ti se bez jeho vědomí v roce 1971 vrátili do Československa) do emigrace v západním Německu.

Logo|foto:Český rozhlas

V SRN žil v Mnichově a pracoval pro rozhlasovou stanici Svobodná Evropa. Po roce 1989 navštěvoval opakovaně Československo, respektive Českou republiku a do Prahy se natrvalo přestěhoval v roce 1997. Zemřel 7. dubna 1999.

Čtěte také

Divišova poetika

Debutoval sbírkou První hudba bratřím (1947), další - Uzlové písmo (1960) - následovala až o třináct let později. V průběhu šedesátých let patřil k hojně vydávaným básníkům, výrazné jsou knihy Sursum (1967) a Thanathea (1968).

V exilu vychází první, ještě dosti útlá, verze jeho zásadního díla - koláž deníkových zápisků, úvah, mikropříběhů, snů ad. Teorie spolehlivosti (1972, definitivní verze 1994 - Státní cena za literaturu v následujícím roce).

K vrcholům Divišovy poetické tvorby patří knihy Beránek na sněhu (1980), Odchod z Čech (1981), Žalmy (1986), Moje oči musely vidět (1991). Texty pro Svobodnou Evropu z let 1989-93 vyšly v knize Slovem do prostoru (1993).

V pořadu uslyšíte hlas Ivana Diviše z archivu Českého rozhlasu a ukázky z jeho literárních prací.

autor: Pavel Hlavatý