Jindřich Fairaizl – každé řešení kromě smrti je jen zdánlivým řešením

19. červen 2014

Televizní dokumentarista, autor divadelních a rozhlasových her, reportér, komentátor, scénárista a režisér – spojením těchto rolí vytvořil Jindřich Fairaizl v 60. letech řadu důležitých autorských televizních dokumentů.

Jindřich Fairazl (1934 – 1993) působil nejprve v Československém rozhlase a od roku 1953 (tj. od založení) v Československé televizi, nejprve ve Vysílání pro děti a mládež, kde založil a dlouhá léta připravoval magazín Vlaštovka. Od roku 1964 působil v Hlavní redakci publicistiky a dokumentaristiky, a to až do její likvidace v červnu 1970.

Fairaizl „Frézař“

V době normalizace směl pracovat pouze příležitostně, částečně pod cizími jmény, teprve v druhé polovině 80. let natočil nové dokumentární filmy a byly realizovány jeho divadelní a rozhlasové hry.

V letech 1976 až 84 byl aktivním agentem Státní bezpečnosti, evidovaným pod krycím jménem Frézař. Z dokumentů uložených v Ústavu pro studium totalitních režimů vyplývá, že od dubna 1976 do listopadu 1984 odevzdal Fairaizl státní bezpečnosti přes tři sta agenturních zpráv (všechny jeho vlastnoručně psané zprávy byly Státní bezpečností zničeny).

Většina těchto zpráv byla nadřízenými hodnocena jako naprosto seriozní a spolehlivá, nejméně devět jich vzhledem k závažnosti šlo rovnou na stůl ministra vnitra, sedm náměstkovi ministra vnitra. Fairaizl pobíral za práci pro Státní bezpečnost i nepravidelné odměny, prokazatelně mu bylo vyplaceno 9500 Kč.

Roku 1990 byl jmenován ústředním ředitelem Československé televize, po šesti týdnech na tuto funkci rezignoval. Počátkem 90. let natočil několik dokumentárních pořadů a cyklů, které měly výrazně menší ohlas než jeho tvorba z šedesátých let.

Zemřel na následky dopravní nehody v září 1993, ještě předtím s největší pravděpodobností sám zapálil svoji chalupu, kde měl uloženu naprostou většinu svých realizovaných i nerealizovaných děl.

Fairaizl dokumentarista

V 60. letech vytvořil Jindřich Fairaizl řadu důležitých dokumentárních filmů. Uveďme alespoň nejdůležitější.

V dokumentu Báječná neděle z roku 1963 Fairaizl ukázal obraz nekonformních českých trampů počátku 60. let a jejich prostřednictvím kritický pohled na tehdejší Československý svaz mládeže.

Šest třetin mimo hru (1966) varuje před masovou psychózou – předvedenou na sportovní oblasti. V seriálu Mudrosloví zlého muže (1966) statista vyvolal v různých prostředích krizovou situaci a skrytá kamera a mikrofon snímala reakce přítomných.

Mezi dalšími dokumenty nemůžeme pominout pětidílný cyklus věnovaný tehdejšímu západočeskému kraji – Jáchymovské mystérium, Jízda k pásmu H, Vteřiny mezi první a poslední, Křehký domov ze skla a Když jsem vandroval, muzika hrála (1966).

Dlouhodobé a stále samozřejmější celospolečenské pokrytectví, které ze světa dospělých proniklo i do světa dětí, zobrazují Malované děti (1966/67).

Dobovou představu štěstí (a realitu závisti) Fairaizl předvedl na příbězích loterijních výherců Štěstí za šest křížů (1967). Triptych Inzerát (1968) je o reakcích lidí, kteří odepsali na inzerát, kde je za možnost adoptovat dítě přislíben luxusní automobil z tehdejšího Tuzexu.

Fairaizlovu dokumentární tvorbu 60. uzavírá trilogie o životě starých lidí Starci (1969, premiéra 1990).



Dokument Jindřicha Fairaizla Jak se stěhuje kostel z roku 1988
autor: Pavel Hlavatý
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.